Vládní koalice zdůvodňuje nutnost zavedení reformy zejména strašením občanů, že v budoucnu nebude na jejich penze, respektive, že poměr starobního důchodu vůči průměrné mzdě se výrazně sníží z nynějších 39%. Přitom náklady na zavedení třetího pilíře privátního spoření si vyžádá ročně nějakých 30 miliard korun, což se má dokrýt zvýšením DPH.

Podle expertních propočtů se podíl lidí v produktivním věku, kteří přispívají do solidárního penzijního systému, nebude v příštích desetiletích snižovat tak dramaticky, jak uvádí současní vládní politici a ekonomové. Dokonce lze tvrdit, že demografický problém je zveličován či dokonce zneužíván ve prospěch tlaku na destrukci průběžného penzijního systému v ČR. Podle těchto analýz, by při odchodu do důchodu v 65 letech i se sníženým věkem odchodu žen podle počtu dětí, by se snížil poměr produktivní populace k poproduktivní v roce 2070 oproti současnosti z 2,9:1 na 1,9:1. A pokud by došlo k postupnému prodlužování věku odchodu do důchodu (cca 3 měsíce za rok v závislosti na prodloužení průměrné délky dožití), pak by se tento poměr v příštích šedesáti letech snížil pouze na 2,8:1.

Dalším problémem je chybný předpoklad vlády, že se do dobrovolného vyvedení peněz na důchod do státem regulovaných fondů zapojí až 40% populace. Podle zveřejněných propočtů však bude výhodné takovéto dlouhodobé spoření ( 40 let) pouze pro muže či bezdětné ženy s platem 35000 Kč hrubého. A to ještě za předpokladu vysokých výnosů těchto privátních fondů. Protože zásadní bude nastavení poplatků penzijních fondů. Z toho vyplývá, že výnosnost penzijních fondů a dnešní skutečnost to jasně dokládá, není konkurenční vůči komerčním nabídkám jiných finančních produktů a institucí.

Základním problémem je však vyvedení 3% sociálního příspěvku ze současného průběžného systému, protože pokud se někdo rozhodne pro tento opt-out, tak to budou lidé s vysokými příjmy. Tím dojde k podlomení tohoto solidárního systému, tak jako se to stalo v Maďarsku, Polsku či na Slovensku. Nerespektování těchto negativních zkušeností je hazardování s penzijní reformou a zejména s důvěrou občanů v ní. Podle mého názoru by bylo vhodnější vylepšit současný systém penzijního přilepšení, a to oddělením peněz vlastních akcionářů a klientů, omezení provozních výdajů těchto fondů a umožnění vyššího zhodnocení v rizikovějším financování. Zároveň by bylo vhodné vytvořit státní penzijní fond, který by zhodnocoval soukromé finance odkupem státních a veřejných dluhopisů.

Penzijní reforma navržená současnou vládou nedopadne dobře. Zejména pro malou důvěru lidí, podkopáním průběžného důchodového systému a spojením reformy s reformou daní. Nerespektování zkušeností ze sousedních zemí i doporučení Mezinárodního měnového fondu či ekonomů z NERVu je dokladem nezodpovědnosti současné vlády a jejich zákonodárců. Zároveň s novou a komplexní demografickou prognózou padá důvod pro posilování soukromého spoření na úkor státního průběžného pilíře v penzijním systému. Soukromé penzijní připojištění by mělo sloužit zejména těm, kteří usilují o zajištění na stáří na finančním trhu a pro možnost dřívějšího odchodu do důchodu za přispění zaměstnavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.