Česká strana sociálně demokratická je součástí Evropské sociální demokracie, Vladimír Špidla je jejím místopředsedou, v Evropském parlamentu je ČSSD členem druhé nejsilnější frakce a místopředsedou EP je český sociální demokrat Libor Rouček.
Evropská nařízení, směrnice, komunikační dokumenty projednáváme dříve v národním parlamentu než v evropském. Na plénu Senátu se vyjadřujeme ke stanoviskům vlády, které jsou uplatňovány na Evropské radě, svá vyjádření adresujeme také přímo Evropské komisi. Pod stanovisky Senátu Parlamentu ČR je v této chvíli podepsána zejména sociální demokracie.
Můžeme tedy po pravdě říci, že Brusel není nic mimo nás, Brusel jsme my. Češi nikdy v historii neměli takový vliv v Evropě jako dnes v rámci EU. Připomeňme fakta - pořád jsme 8 x menší než Německo, 6 x menší než Francie, cca 4 x menší než Polsko. Uděláme-li ekonomické srovnání, uvádí se, že naše ekonomika je 16 x slabší než ta německá. Uvádí se, že 80 % firem v ČR je zahraničním vlastnictví a náš export je stejném procentu navázán na země EU. Přitom cca 60 % našeho exportu jde do Německa. Jako členská země EU ale máme stejná práva i povinnosti jako ostatních 27 členských zemí.
K prosazování národních zájmů nevede kverulantství. Úspěšnost země na úrovni EU je dána schopností mít vliv. Je dobré znát procesní pravidla jednání evropských institucí a přijímání rozhodnutí, předvídat a mít připravená stanoviska. Záleží na tom, jak reprezentace země dokáže argumentovat, zda na svou stranu dokáže získat jiné a vytvářet koalice. Premiéři z řad sociální demokracie v tom byli velmi úspěšní - Vladimír Špidla byl při dojednávání Euroústavy, která byla základem Lisabonské smlouvy, mluvčím malých a středních zemí. Jiří Paroubek dokázal navázat a výsledkem byla pro ČR největší částka na hlavu z evropských kohezních fondů.
V europarlamentu síla národní delegace odpovídá tomu, jaká je síla těch frakcí, ke kterým patří. Vláda neprosadí nic, pokud nedokáže argumentovat a hledat spojence v Evropské radě a na ministerských radách. Prosadí málo, pokud ignoruje sněmovnu a senát a k dané věci jsou rozdílná stanoviska komor. Na okraj dění v EU nás vysouvají pozice, kde je česká republika vysloveně osamocena (což je i případ zdanění finančních transakcí) nebo si stanovuje dodatečné podmínky (při přijímání Lisabonské smlouvy).
Utíkají nám šance, když nad strategickými dokumenty ohrnujeme nos (Alexandr Vondra - strategií EU 2020 není potřeba se zabývat), místo toho, abychom připravovali na národní úrovni podmínky k jejich naplňování a tedy vytvářeli schopnost využít příležitostí, které např. rámcové programy vytváří pro českou vědu, energetiku nebo vytváření nových pracovních míst.
Národním zájmem České republiky je integrovaná Evropa. Našim národním zájmem musí být využít všech šancí, které nám Evropská unie dává nejen svými fondy a účastí na jednotném evropském trhu, ale také politickou integrací, která je silou Evropy, tedy i naší jako členské země, v rámci globálního světa.
Více:
Klaus: Evropa budoucnost má, ale ne příliš růžovou
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
