Obecně je potřeba říci dvě věci. Za prvé. Pokud použijeme slovo reforma, pak hovoříme o strukturální změně vedoucí ke zlepšení stavu znamenající pokrok, tj. pozitivní změnu pro obecně dobré. Opatření současné vlády nemají ani jednu z těchto charakteristik. Nejsou strukturálními změnami, nejsou pokrokem a neznamenají obecně dobré.
Za druhé. Když si přečteme materiál, tak musíme konstatovat, že vláda něco jiného hlásá a něco jiného dělá, pokud samozřejmě sledujeme konkrétní kroky vlády. Dá se říci, že si vláda plete Evropskou unii kdysi dávno se systémem RVHP. Prostě něco jiného se říká na té úrovni, kterou považujeme za úroveň nad námi, což není samozřejmě příklad Evropské unie, a něco jiného se dělá. Pošle se prostě slohovka, zpráva, udělá se čárka, a ten, kdo to zpracovává, je spokojen.
Ale my jsme v jiné situaci. My jsme členskou zemí EU, my se spolupodílíme na vytváření politik v rámci Evropy. My jsme součástí evropské integrace. A jestliže tedy lžeme v těch dokumentech, které zpracováváme a které by měly vycházet z toho, na čem jsme se na evropské úrovni domluvili, pak lžeme především sami sobě a našim občanům.
Už vůbec není pravda, že by tento materiál byl dojednáván, pokud vím, ani ne se sociálními partnery, ani v širokém občanském sektoru a už vůbec ne s opozičními stranami nebo s opoziční stranou.
Musím připomenout, že je to materiál, který v podstatě rýsuje konání ČR jako takové, formuluje politiky ČR a měl by to být materiál, který formuluje strategii hospodářského a sociálního rozvoje až do roku 2020. Nedá se předpokládat, že by tato vláda až do roku 2020 vládla.
A nyní tedy několik poznámek ke konkrétnímu textu.
Národní program reforem ČR 1011 má představovat podle summitu členských států Evropské unie z března 2010 rozpracování strategie Evropa 2020, tj. způsob zajištění společných cílů z této strategie do národních podmínek. Následně má být na základě těchto dokumentů dopracování upřesnění Strategie 2020 tak, aby v roce 2012, nejpozději v roce 2013 mohl být odsouhlasen Evropskou radou a Evropským parlamentem střednědobý finanční rámec EU pro období 2014 až 2020 a jeho rozpracování do působnosti jednotlivých fondů EU. To jsou záležitosti, které se nás bytostně dotýkají.
V úvodu Národního programu reforem na straně 4 ve třetím odstavci zdola se však uvádí, že
a) dokument podle ústavní tradice ČR představuje jen priority vlády, tedy ústřední správy, nikoliv priority krajů a obcí, kde vláda nemůže určovat priority,
b) jde o priority současné vládní koalice, i když i v řadě případů navrhované změny požaduje legislativní úpravy, ale protože dokument není schválen Parlamentem ČR, jde jen o politické cíle vlády, nikoliv o plnění závazků ČR vůči EU.
Vláda v tomto dokumentu jasně hovoří o tom, že neplní zadání EU jako členského státu EU, ale pouze prezentuje programové prohlášení vlády, a to bez dopadu na regionální politiku a ostatní cíle sledované Strategií Evropa 2020 a období po roce 2014.
Pan premiér o tom v podstatě hovořil také. V tom okamžiku ale je otázka, jaký smysl vůbec projednávaný materiál má.
Poznámky k části III. 1. 4. - Ústavní zajištění korelace mezi příjmovou a výdajovou stránkou státního rozpočtu. Tato část dokumentu popisuje předložení ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti a vytvoření Národní rozpočtové rady. Úkolem členských států ale bylo přijmout opatření na zajištění a udržitelnost veřejných financí, to znamená nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtu krajů, obcí a mimorozpočtových fondů. Přitom ve smlouvě o fungování Evropské unie v
§ 312 se hovoří o víceletém finančním rámci. Tedy zajišťuje řádný vývoj výdajů Unie v rámci limitu jejích vlastních zdrojů. Pokud by Česká republika chtěla postupovat obdobně, bylo by vhodné přijmout i v České republice víceletý finanční rámec, který by mimo jiné zajišťoval i financování společných cílů Evropské unie.Tento požadavek je dokonce podle programu Euro plus povinný pro členské státy eurozóny. Jestliže Česká republika prezentuje pouze změny u státního rozpočtu, a to nikoliv ve střednědobém finančním rámci veřejných rozpočtů, ale jen jako pětiletou strategii pro oblasti příjmů a výdajů státního rozpočtu předkládanou Poslanecké sněmovně ke schválení, zde jde znovu jen o dílčí část a neplní ani ústavní úlohu v oblasti veřejných financí. To je cesta ke stabilizaci veřejných financí a snižování veřejného dluhu a veřejného salda. Musím tady připomenout, že střednědobý finanční rámec přijala poprvé Špidlova vláda a podřízení se tomuto střednědobému rámci znamenalo snižování veřejného dluhu a plnění konvengerčních kritérií pro přijetí eura. Toto skončilo nástupem Topolánkovy vlády. Ještě poznámku k tomu vytvoření národní rozpočtové rady, která zřejmě má být poradním orgánem vlády. Pravděpodobně nebude moci celou situaci dořešit. Vhodnější a tady si dovolím dát návrh, by bylo využít kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu a do tzv. finanční ústavy zakotvit obdobnou působnost, která je mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropským účetním dvorem, kde bez absolutoria, vyjádřeného Evropským účetním dvorem vůči Evropské komisi, nemůže Evropský parlament odsouhlasit zprávu o hospodaření Evropské komise. Toto vše by bylo možné zapracovat do ústavního zákona o veřejných rozpočtech, nikoliv do zákona o státním rozpočtu. Tato část dokumentu, ke které jsem tady hovořila, neplní společný cíl Evropské unie stabilizace veřejných rozpočtů.
Dále mi dovolte poznámku k bodu III.1.5. efektivnost veřejné správy a boj proti korupci.
Tato část dokumentu je orientována na tři cíle: a) přizpůsobení výše nákladů práce ve státním sektoru, výši růstu a produktivity práce, b) efektivní a úspornější veřejnou správu a c) boj proti korupci. V této části předkládaného dokumentu není zcela jasné, zda půjde o opatření v celé veřejné správě nebo pouze ve státní správě.
Dokument proto působí nejednotně, v určité části se dotýká jen státní správy, jinde celé veřejné správy. Pravděpodobně samozřejmě bez projednání se zástupci krajů a obcí.
Ve třetí části dotýkající se boje proti korupci se vychází ze současného materiálu vlády z ledna 2011. Do 30. listopadu 2012 bude prý vládou připravena strategie boje proti korupci na léta 2012 až 2014. Strategie Evropa 2020 však hovoří o celém období do roku 2020. V rámci již projednaných opatření se uvádí, že jde především o rozhodovací procesy samosprávných celků, nikoliv také ve státní správě.
V části týkající se veřejných zakázek se zdůrazňuje elektronizace zadávání veřejných zakázek v návaznosti na systém ESA a nemluví se o potřebných legislativních změnách vyplývajících z veřejné diskuse k Zelené knize Evropské unie o veřejných zakázkách, která byla již projednávána členskými státy Evropské unie.
Předložený materiál rovněž nereaguje na článek 325 Smlouvy o fungování EU věnovaný boji proti podvodům. Jde především o spolupráci orgánů ministerstva financí, ministerstva vnitra a Nejvyššího kontrolního úřadu. Tyto úpravy budou pravděpodobně, tady předjímám, v dokumentu vlády v roce 2012. Celkem je možné konstatovat, že celá tato část dokumentu je nejednotná a neřeší problém veřejné správy a boje proti korupci jako celku.
Výrazným problémem celého dokumentu jsou pak asociální opatření vlády v oblasti zdravotnictví, sociální, v oblasti vzdělávání a dalších, které v žádném případě nejsou v kontextu Strategie EU 2020, naopak jdou proti jejímu duchu. To je to, co Strategie EU 2020 požaduje, na podporu hospodářského růstu, hospodářského a sociálního rozvoje, ale se zaměřením na podporu růstu, podporu zaměstnanosti v boji proti sociálnímu vyloučení.
Některá navrhovaná nebo spíše zmiňovaná opatření navíc nejsou pokrokem, ale naopak kroky přibližně 50 let zpátky. Tady se dotknu konkrétně opatření k zavádění tzv. sousedské výpomoci či hlídání místo předškolního vzdělávání. Hovořím o návrzích týkajících se předškolního vzdělávání, tedy oblasti mateřských škol.
Rozpor slov a činů lze dokumentovat v kapitole Investice do výzkumu, vývoje a inovací, kde jsou deklarace o podpoře a nutnosti podpory základního výzkumu a zajištění financí i pro tuto oblast. Opak je ale pravdou. Vláda si mimochodem vyjednala pro období do roku 2020 výjimku oproti dohodě na evropské úrovni, zajistit finance do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 %, vláda si vyjednala výjimku na 2,7 %.
A ráda bych se ještě dotkla rozporu přímo v předkládaném materiálu. Vláda deklaruje možnost uplatnění odpočtu ze základu daně pro nákup výzkumu vysokých škol a výzkumných organizací. Ale o pár řádků dál se hovoří o tom, že toto opatření bude navrhovat tak, aby začalo platit až od roku 2013, tj. s dvouletým odkladem.
Kolegyně a kolegové, když jde o to - a teď mi promiňte slangový výraz - "zkásnou" většinu obyvatel zpoplatněním téměř všeho, dokáže to tato vláda i zpětně - viz stavební spoření a další návrhy, které porušují princip retroaktivity. Dokáže tak klidně zpochybnit právní prostředí v ČR. A to je základní překážka konkurenceschopnosti ČR. Rozkmitání právního prostředí, zpochybnění stability právního prostředí v ČR má již konkrétní ekonomické dopady v tom, že investoři do ČR nepřicházejí, a dá se to dokladovat na číslech. A někteří již odcházejí, jiní deklarují to, že odejdou, pokud nedojde k nápravě.
Závěrem chci říci, že vláda by se v tomto vytvářeném alibi si pro svá asociální opatření neměla schovávat za Evropskou unii, za dokument Strategie EU 2020 a neměla by si dovolit lhát i vlastním občanům.
Z těch důvodů, o kterých jsem mluvila, a předpokládám, že i další kolegyně a kolegové najdou mnohé jiné, jsem přesvědčena o tom, že tento Národní program reforem, tak jak je nám předkládán v písemném dokumentu, je potřeba odmítnout. Děkuji.
Související:
Premiér Nečas: Od počátku jsme usilovali o co nejširší diskusi
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
