Nepodřezává si pod sebou kapitalismus pomyslnou větev? Jak řešit rychle se rozevírající nůžky příjmových nerovností? Pokusím se zodpovědět obě otázky Honzy Macháčka. Odpověď na první otázku je, že kapitalismus si pod sebou pomyslnou větev nepodřezává! Kapitalismus vydrží skoro všechno.
Jinou otázkou je, že vedlejším produktem některých verzí kapitalismu může být společnost, ve které to není vůbec, ale vůbec k žití! A vlastně se může ukázat, že kapitalismus pro svoji existenci nepotřebuje demokracii. Nejde jen o to, že v poslední době se velmi dobře daří kapitalismu pod vedením Komunistické strany Číny. Příklad Čínské lidové republiky ukazuje, že mezi růstem ekonomických svobod a občanských svobod nemusí být vůbec žádná korelace. Navíc z historie je zřejmě, že země, které mají širokou střední třídu poptávají demokracii (Spojené státy), země, které mají extrémně bohatou a úzkou oligarchii, poptávají nějakou formu diktatury (Saudská Arábie). Pokud tedy dosavadní trend bohatnutí bohatých a chudnutí chudých bude pokračovat, skončí mnohé země v chaosu, stávkách, demonstracích a třídním boji. Až budou všichni unaveni z chaosu, bohatí ze strachu o své majetky a privilegia přijde čas pro konec demokracie a nástup diktatury. A pravděpodobně ty diktatury budou hnědo-černé. Jinými slovy: kapitalismus dnes nepodřezává větev pod sebou, ale pod demokracii.
Druhou otázkou je: Jak řešit rychle se rozevírající nůžky příjmových nerovností? Je naprosto symptomatické, že někteří diskutující tvrdí, že problém vůbec neexistuje. U mladého chlapce Dalibora Roháče to lze vysvětlit opojením z některých učebnic ekonomie, kde je vše tak přehledně a jasně vysvětleno ... U Tomáš Ježka je mi z toho smutno. Celkově je ovšem otázkou, zda oslovit pouze ekonomy s tímto problémem je správné, protože jsou často odměňováni za popírání faktu, že problém vůbec existuje.
Nicméně zpátky k otázce o příjmových nerovnostech. Předně je třeba se snažit otázku řešit tak, že výsledkem řešení bude konkurenceschopná, sociálně soudržná společnost se silnou střední třídou s dobře fungující demokracií (Dánsko) a nikoliv nekonkurenceschopná, třídně rozbitá společnost se slabou střední vrstvou, kde přerozdělování vede především k nepotismu (Řecko).
Otázkou je, jak toho dosáhnout v globalizovaném světě. Především není cestou vytvořit daňový ráj pro bohaté (degresivní zdanění fyzických osob od určité úrovně příjmů) a převalit tíží daňového břemene na střední třídu a tím ji destruovat, jak se stalo v České republice. Skončit s ideologií české pravice, že je „cool" neplatit daně a zaměstnance mít nejlépe jako OSVČ či na dohodu o provedení práce. To poslední velmi aktuálně rozvrací český státní rozpočet, sociální a zdravotní systém! Je třeba apel na vlastenectví a zodpovědnost vůči vlastní zemi. A snad také vysvětlit některým naším neplatičům daní, že až tuto zemi definitivně rozvrátí, bude pro ně daleko dražší a obtížnější usadit se v Karibiku, než pro americké občany, kteří dělají něco podobného, neboť zpravidla neznají angličtinu a reálie těchto zemí. Může se zdát, že tento návod je téměř beznadějný. Domnívám se, že není. Proces, který je velmi nebezpečný, povede, a doufám, že ne v České republice, ale jinde ve světě k masovým demonstracím, stávkám, k rozvratu a třídnímu boji všemi prostředky. Pak se ovšem změní duch doby, dojde k obratu a země, které nepostoupí příliš daleko v rozvratu, budou mít větší šanci na obnovu demokracie, prosperity a sociálního tržního hospodářství. Chci věřit, že mezi nimi bude Česká republika.
SLEDUJEME téma DPH a důchodová reforma
Čtěte také:
Havel (ČSSD): Pošlete vládu do penze - kvůli penzím
Odbory projednají s vládou svůj návrh důchodové reformy
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
