„Dneškem i Brusel uznal, že Karlovarské oplatky a trojhránky jsou tradičními výrobky spjatými výlučně s českým územím. Udělení zeměpisné ochrany znamená, že v souladu se 150 letou výrobní tradicí budou moci nést označení Karlovarské oplatky jen výrobky obsahující karlovarskou vřídelní vodu. To vyřazuje ze hry německé a rakouské výrobce, kteří si na používání tohoto označení zvykli jako na výhodný marketingový tah. Oplatková sága se nakonec vyvinula v příběh se šťastným koncem pro nás," komentuje dnešní rozhodnutí bruselského výboru pro zeměpisná označení a označení původu europoslanec Jan Březina, který se ochranou potravin dlouhodobě zabývá.
Březina podotýká, že dnešní rozhodnutí vyžaduje ještě potvrzení Evropskou komisí, které ale bude již jen formalitou, neboť ta je rozhodnutím výboru vázána. „Dnešní rozhodnutí je ódou na českou potravinářskou tradici, které se v Bruselu dlouhodobě dostává širokého uznání v podobě již 30 chráněných výrobků. Podařilo se prokázat, že Karlovarské oplatky jsou zářícím kamenem v bohaté mozaice této tradice," vítá dnešní rozhodnutí Březina, který současně zdůrazňuje ekonomický význam zeměpisné ochrany Karlovarských oplatků.
„Získání zeměpisné ochrany pro Karlovarské oplatky má nezpochybnitelný význam jak pro české výrobce, tak spotřebitele. Výrobci získají zaslouženou konkurenční výhodu na domácím i evropském trhu a spotřebitelé záruku, že pod označením Karlovarské oplatky se nebude skrývat nekvalitní napodobenina," uvádí k tomu Březina.
„Německu a Rakousku nepomohlo, že své námitky tlačily nejrůznějšími politickými kanály včetně parlamentních interpelací," připomíná Březina svou politickou a argumentační přestřelku s bavorským europoslancem B. Posseltem, který se pasoval do role obhájce německých výrobců oplatků.
„Karlovarské oplatky a trojhránky byly posledními českými žádostmi z roku 2004, které ještě čekaly na rozhodnutí. Průtahy byly dány především silným politickým nábojem námitek odkazujících na odsun sudetských Němců, kteří oplatky před 2. sv. válkou vyráběli na českém území," objasňuje šestiletý vyjednávací maraton Březina, který se v Bruselu dlouhodobě zasazuje za české potravinářské speciality.
„Neuspěla ani námitka, že přidáváním minerální vřídelní vody se z oplatků stávají léčiva, která na rozdíl od potravin nelze chránit zeměpisným označením. Přidávání minerální vody totiž samo o sobě nedělá z oplatků léčiva," vysvětluje pozadí další námitky Březina.
Březina podotýká, že součástí přijatého řešení je dohoda o pětiletém přechodném období pro používání názvu Karlsbad Oblaten. Toto přechodné období rakouským a německým výrobcům umožní dočasně používat na domácím trhu označení, které by za normálních okolností bylo nekalosoutěžním jednáním. Důležité je, že se přechodné období nevztahuje na označení Karlovarské oplatky, s jehož pomocí by se němečtí výrobci při své ekonomické síle mohli nebezpečně snadno zabydlet na českém trhu, ne-li ho i ovládnout," podotýká k tomu Březina.
Více:
Hašek (ČSSD): Věřím, že příští lázeňskou sezónu se už projdeme po nové kolonádě
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kdu.cz
