Pražská kolekce 526 univerzitních grafických tezí je největší sbírkou na světě, jejíž jednotlivé části se vztahují k jediné instituci, filosofické fakultě pražské univerzity, a která je současně dodnes uchovávaná na místě svého původu, v historické budově někdejší pražské jezuitské koleje Klementinum, které je dnes sídlem Národní knihovny ČR.
"Chtělo by se mi dokonce říct, že Národní knihovna dosáhla hattricku. Pochopitelně z toho máme obrovskou radost a bereme to jako významné ocenění našich sbírek a jejich kulturně historické hodnoty," říká generální ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm.
Sbírka postihuje léta 1637 - 1754 a pokrývá tak vrcholné období užívání grafických tezí v univerzitním prostředí, mapuje postupnou proměnu jejich podoby, svým časovým rozpětím dochovaným takřka bez mezer je svého druhu také kronikou barokní ikonografie. Tento soubor nesmírné kulturně-historické a umělecko-historické hodnoty je důležitým pramenem k poznání náplně filosofického studia na univerzitách, jež byly úzce spjaty s působením jezuitského řádu, a umožňuje také rozšířit naši představu o podobě dobových univerzitních ceremoniálů.
Rozhodnutím MK z února 2010 (25. 2. 2010) byl soubor univerzitních tezí prohlášen kulturní památkou ČR. V loňském roce byl s podporou MK v rámci programu VISK 6 digitalizován a zpřístupněn v digitální knihovně Manuscriptorium.
Největšího zviditelnění se souboru tezí dostává nyní, kdy byl zapsán do registru UNESCO Pamět světa - ZDE.
Světový registr programu UNESCO Paměť světa zahrnuje zásadní sbírky i jednotlivé dokumenty, jež mají celosvětový význam. Zápis do registru je prováděn na základě posouzení nominací a doporučení Mezinárodní poradní rady programu generálnímu řediteli UNESCO od druhé poloviny 90. let. K dnešnímu dni má celosvětový registr na 238 položek; kromě typických knihovních dokumentů v něm jsou i zvukové, filmové a archivní materiály - ZDE.
Program Paměť světa byl UNESCO vyhlášen v r. 1992 a Národní knihovna ČR jej podpořila již v prvních letech zásadními pilotními projekty, přičemž vůbec první pilotní projekt celého programu byl zpracován právě Národní knihovnou v letech 1992-1993. Na to navazovala celá řada dalších aktivit mj. příprava a schválení našich postupů a standardů pro digitální zpřístupnění kulturního dědictví, které UNESCO přijalo v r. 1999. Naše aktivní práce pro tento program UNESCO (vč. zapojení se práce jeho poradních orgánů, které trvá dosud) byla zásadně oceněna udělením světové ceny UNESCO Jikji v r. 2005 právě Národní knihovně jako prvnímu laureátu této ceny vůbec.
Související:
Ministr Besser: Rozhodl jsem se postupovat obezřetně
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo kultury
