To bylo tenkrát, když naše zvířátka spolu ještě hospodařila. Měla u lesa svůj malý středoevropský domek, tam spolu již dvacet let svobodně bydlela a chtěla všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé. A proto to u nich v tom jejich domečku vypadalo všelijak. Něco udělali dobře, něco zas ne, a tak tam mívali někdy také trochu nepořádek. Naše zvířátka pokukovala, jak se žije jiným zvířátkům jinde a zjistila, že někde lépe, někde hůře. Třeba jedna zvířátka u Středozemního moře si žila tuze dlouho nad poměry, až jim velké dluhy začaly zhoršovat život. Pašík Jiřík našim zvířátkům také sliboval takový podobný život, ale zvířátka mu neskočila na lep a dala důvěru pejskům Péťovi a Kájovi a kočičce Verče. Pejskové s kočičkou dali hlavy dohromady a řekli si, že našim zvířátkům společně upečou ten pravý a nejlepší dort. „Však to je lehké" řekli si kočička s pejsky „to přece víme, jak se takový pravý dort dělá! Do takového dortu se dá všecko, co je nejlepší, všecko, co máme nejraději, a pak ten dort určitě bude nejlepší. Když přidáš nejlepších věcí pět, tak je pětkrát dobrý, když jich tam dáš deset, bude potom desetkrát dobrý. Ale my si jich tam dáme sto a budeme mít stokrát dobrý dort!" A tak si pejskové a kočička vzali zástěry a pustili se do vaření.
Naneštěstí hlavní pejsek (u pejsků se mu říká vůdce smečky) Péťa zapomněl ještě před začátkem toho společného vaření dohodnout pravidla, co do toho nejlepšího dortu všichni tři mohou dát. Ba právě naopak jim Péťa řekl, ať vezmou, co chtějí a dají to tam. S tím nesouhlasil a varoval před tím jeden obyčejný pejsek Jurda, ale s jeho názorem, že z toho může být jen pořádný břichabol a bolehlav, nesouhlasili ostatní pejsci ze smečky hlavního pejska Péti. A tak chytrý pejsek Kája a svéhlavá Verča nasypali do hrnce, co chtěli a na ostatní nebrali ohled, ba právě naopak dávali tam věci, které ostatním nedělaly dobře. Když to všechno smíchali a rozmíchali, byl z toho dort tak veliký jako kolo u vozu. "Panečku, to bude veliký dort, to se nějak najíme!" chválili si to, "A teď to dáme péci." Dali dort péci a těšili se na to, až bude hotový. Kouřilo se z toho, bublalo to, prskalo a syčelo, šla z toho pára, smažilo se to a připalovalo, kypělo a čmoudilo to, jako kdyby se staré hadry pálily. Prostě pejskové s kočičkou, možná i v dobré vůli, upekli dort, který nechutnal ani jim, ani ostatním zvířátkům.
Pohádky končí dobrý koncem, jak ale skončí tato pohádka o funkční a pracující koalici, která si navzájem nebude dělat schválnosti a podtrhy? Možná, až se uvnitř členové ODS budou více vnímat a naslouchat si navzájem. Za připomínky a nesouhlas s tím, jak tato koalice vznikla, ale nikoliv proti tomu aby vznikla, by neměl být nikdo odsuzován. Škoda, protože do základů této koalice byly vloženy nášlapné miny typu, že partneři ODS nabyli přesvědčení, že bez ohledu na partnery, si budou brát, co chtějí a budou si též dělat, co chtějí. Pocit moci je prostě opojný. Základem každého partnerství musí být respekt, tolerance a slušnost vůči koaličním partnerům, ale nikdy ne právě opačný přístup, jako záměrné dehonestování a poškozování partnerů v koalici. V posledních dvaceti letech jsme nebyli svědky takové míry neloajality či dokonce zášti mezi vládními partnery, doprovázené neustálými podrazy a podtrhy. A poučení? Poučením je to, že jsme se snad konečně poučili. Další nefunkční koaliční vláda v posledních patnácti letech, která má svůj původ asi až u nesvornosti Svatoplukových synů a jejich potomků, potvrzuje aktuálnost diskuze o změně volebního systému směrem k posílení většinových prvků a odpovědnosti. Setkal jsem se se zajímavým návrhem, že by si senát se sněmovnou prohodily pravomoci, resp. by se prohodily volební systémy. Vládu by pak sestavovala většinově volená sněmovna a naopak senát, volený poměrným způsobem, který respektuje principielně i menšinové strany a názory, by sloužil jako regulační či brzdný systém proti větším výkyvům. Většinová volba poslanců, tak jak jsou dnes voleni senátoři, by zabezpečila zvolení zkušených komunálních a regionálních politiků, tedy skutečných osobností, nikoliv věcí neznalých rychlokvašek, lobbistů a produktů různých zájmových agentur. Určitě by se o těchto záležitostech mělo začít intenzivně jednat napříč politickým spektrem....
S použitím pohádky Josefa Čapka Jiří Šulc, poslanec sněmovny PČR
Dále čtěte:
Seberte Kalouskovi jeho tajnou policii, žádají poslanci ODS a VV
Gazdík přestal chválit: Polepšená Véčka? Nejsem naivní
Tluchoř musí v klubu ODS vysvětlit své chování během vládní krize
Dotaz Jiřímu Šulcovi můžete položit ZDE
##MINIPAS 1156##
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Šulc
