Já jsem samozřejmě přesvědčen, že připravená reforma je příznivá i pro celou českou veřejnost, protože do obou oblastí přináší mechanismy, jak zajistit důchody a kvalitní zdravotnickou péči i budoucím generacím. Nechceme-li jim předat předlužené neufinancovatelné systémy, musíme reformovat už dnes. To je sice argument, který zaznívá již dlouho, ale mnozí ho vytrvale odmítají - a v diskusi za něj jistě zase schytám své.
Podle mě je ale ještě jedna skupina, které aktivní přístup koalice k reformě dělá velkou radost - sociální demokracie. I Bohuslav Sobotka jistě od doby svého působení na ministerstvu financí mnohé pochopil a sám vnímá neudržitelnost stávajícího systému. Je pro něj ale samozřejmě velmi výhodné, že na reformách politicky krvácí někdo jiný, že reformu nebude muset dělat sám. Naše aktivita mu dává šanci kritizovat nás, plamenně hovořit o obraně těch nejslabších a o tom, že žádné reformy nejsou nutné. Až se třeba jednou stane premiérem - a pro to on tedy rozhodně udělá cokoli - bude si však ovoce reforem bezpochyby užívat. Udělá tu a tam nějakou tu změnu bezvýznamného parametru, aby naplnil předvolební sliby, že se reformě podívá na zoubek, ale zásadní zásahy do ní neudělá. Podobně jako někdejší slovenský soc. dem. předseda Fico v roce 2006 vedl kampaň založenou na kritice reformy předchozí Dzurindovy vlády, získal díky tomu premiérské křeslo - a do reforem zasáhl jen minimálně. Perličkou je, že nejhůře se vymezil právě proti II. důchodovému pilíři, který je i u nás terčem kritiky sociálních demokratů, a zmrzačil ho, což vedlo k tomu, že se ze Slovenska znovu ozývají hlasy o neudržitelnosti systému a potřebě jeho reforem.
I přes jistotu, že sociální demokracii reforma vyhovuje, je potřeba její účelové politické argumenty stále dokola vyvracet. Třeba ten, kterým dnes chci začít, protože je nejzáludnější - vytváří dojem, že přesměrování části peněz z dosavadního průběžného systému (I. pilíř) do soukromých penzijních fondů (II. pilíř) je cosi podobného jako krádež. Tak to ale není - prostředky zůstanou uvnitř důchodového systému, nedostanou se mimo něj. Dnes zaměstnanec z každé stokoruny své mzdy pošle do prvního pilíře 6,50 Kč. K tomu jeho zaměstnavatel pošle dalších 25 korun. Celkem tedy první pilíř dostane 31,50. Pokud ponovu zaměstnanec využije možnost vstoupit do II. pilíře, pošle ze svých šesti padesáti do prvního pilíře (průběžného jako dosud) 3,50 a do druhého (soukromého) 3 koruny, k nim ovšem ze svého přidá další dvě koruny. Zaměstnavatel odvede týchž 25 korun. Celkem tak I. pilíř dostane 28,50 a II. pilíř dostane 5 korun. Celkem 33,50 Kč na důchody. Na důchody! Tak jaká krádež?
Pokřikování sociálních demokratů, že II. pilíř bude výhodný jen pro občany s vysokými příjmy, je podle mě doslova pokrytecké. Jednak to není pravda, podle analýz se vyplatí již lidem s dvacetitisícovým příjmem. Především ale platí, že ti, kdo do dosavadního systému přispívají z nízkého platu pár stokorunami, dostanou důchod ve výši blížící se původnímu platu, zatímco na lidi s vysokými platy, kteří odvádějí na důchody tisícikoruny, zbyde důchod ve výši třetiny nebo dokonce čtvrtiny původního platu. Chci tím říct, že pro nízkopříjmové skupiny je I. pilíř s průběžným systémem velmi výhodný. Jakou další výhodu by jim měl přinést II. systém, aby s ním byla sociální demokracie spokojena? Třeba důchod alespoň lehce převyšující jejich předchozí plat? Nebo snad dvojnásobný?
Vyšlo na blogu iDnes
Ing. Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu
Dotaz Martinu Kocourkovi můžete položit ZDE ##PROFIL 2198##
Dále čtěte:
Rok vládnutí. Z ministerstev odešlo nejméně 6 tisíc lidí
Po této vládě zůstane jen seškrtaný život, píše Právo
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
