České školství podle Heleny Šustrové sice potřebuje způsob, jak objektivně ověřit vědomosti studentů a kvalitu škol, na státních maturitách je ale stále ještě hodně co vylepšovat. „Ukazuje se, že administrativa maturit je zbytečně složitá, a proto i finančně náročná. V příštích letech musíme také zkrátit časový interval mezi zkouškou, vyhodnocením a sdělením výsledků. Studenty nemůžeme nechat několik týdnů v nejistotě, zda u maturity obstáli," říká Šustrová, která má jako středoškolská pedagožka se studenty každodenní kontakt. Nelíbí se jí ani příliš pozdní termín pro konání náhradní nebo opravné zkoušky, které se podle vyhlášky konají od 15. září do 1. října. „Neznám žádný racionální důvod, proč by nemohl být termín opravných maturit posunut o měsíc dopředu. Takové řešení by studenti jistě uvítali především s ohledem na přijímací řízení na vysoké školy," řekla Šustrová. Průběh maturitních zkoušek navíc podle ní jednoznačně potvrdil nutnost změnit pořadí zkoušek. „Maturity mají začít písemnými zkouškami společné části a následně pokračovat zkouškami profilové části. Tak to ostatně odpovídá i školskému zákonu," říká místopředsedkyně KDU-ČSL.

Expertka na školskou problematiku KDU-ČSL Michaela Šojdrová připomíná, že podle posledních údajů neodmaturovalo 29,2 % žáků (z toho 9,7 % nebylo k maturitě připuštěno a 19,5 % ji nesložilo úspěšně). „Řádově jde o dvojnásobek neúspěšných maturantů oproti loňskému roku. Měla by to pro nás být alarmující informace o úrovni vzdělávání na středních školách z hlediska celého vzdělávacího systému ČR. Jedná se o potvrzení dlouhodobého trendu poklesu úrovně znalostí žáků středních škol, který byl umožněn neexistencí standardizovaného hodnocení žáků na výstupu," tvrdí Šojdrová. V této souvislosti upozorňuje také na stejný trend poklesu úrovně u žáků základních škol, kde dosud není standardizované hodnocení na výstupu zavedeno. Celostátní zkoušky žáků 5. a 9. tříd se začínají připravovat. Místopředsedkyně Šustrová by ve své praxi přivítala i jasnější standardy pro učitele, co musí jako nutné minimum pro úspěšné zvládnutí maturit své studenty naučit.

Zveřejňování počtu neúspěšných žáků na jednotlivých školách nepovažuje KDU-ČSL za vhodné. „Maturita přeci není nástrojem k vytváření žebříčků škol, které nejsou srovnatelné ve svém zaměření. Jen obtížně lze srovnávat například gymnázia se středními odbornými školami. Tím spíš je ale třeba sledovat výsledky maturit na každé jednotlivé škole jako hledisko úrovně poskytovaného vzdělání v daném oboru konkrétní školou. Především rodiče tak mohou pečlivě zvažovat, jakou přidanou hodnotu studium na konkrétní škole jejich dětem přinese," říká Šustrová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.