Všichni tito lidé mají totiž v živé paměti zkázu, kterou před rokem velká voda přinesla. Například občané Libereckého, Plzeňského a Ústeckého kraje se ještě zdaleka nevzpamatovali z povodní, které tyto kraje postihly minulý rok a už opět čelí hrůzným představám, co je asi čeká právě teď.
Minulý rok se vláda v rámci solidárního cítění a pokusu o empatii s občany zasaženými povodněmi na svém jednání vlády dohodla, že celorepublikově zavede daň ve výši sto korun na tyto případné oblasti zasažené povodněmi, či daň na následné odstraňování vzniklých povodňových škod. Každý daňový poplatník od ledna letošního roku platí 100 korun měsíčně na pomoc krajům postiženým povodněmi. Jak to tedy s již zmiňovanou daňovou stokorunou vypadá?
Řekla vláda veřejnosti celou pravdu?
Vybrané finanční prostředky měly směřovat do zvláštní položky státního rozpočtu, ze které by stát platil protipovodňová opatření a odstraňování škod po záplavách. Ministerstvo financí ale samo neví, kolik se na povodňové dani do této chvíle vlastně vybralo a co je možná horší, tak finanční prostředky, které na konci roku zbudou, spadnou účetně do státního rozpočtu.
Ministerstvo financí nejen že nemá specifický účet zřízený právě pro tuto potřebu, ale samo přiznává, že tyto finanční prostředky putují na Ministerstvo financí v balíčku jiných finančních prostředků, které platí zaměstnavatelé.
Nicméně státní rozpočet počítá s výběrem čtyř miliard korun a z toho tři miliardy mají mít k dispozici ministerstva, která vedou různé protipovodňové programy. Zbylá jedna miliarda nemusí být využita a může zůstat jako nějaká rezerva. Rezerva k čemu, když zrovna třeba v oblastech Libereckého kraje je každá koruna velmi potřebná?
Jinými slovy se klidně může stát, že tato jedna miliarda korun určená pro oblasti zasažené povodněmi, zůstane ve státním rozpočtu jako nevyužitý zůstatek, který následně pomůže vylepšit bilanci státního rozpočtu.
Martin Šulc, předseda RKK SPOZ
Více:
Řeky na severu stoupají. Déšť neustává
autor: Spoz.cz
