Jak vlastně bioplynové stanice fungují: většinou z odpadních hmot ze zemědělské výroby (včetně např. hnoje či kejdy) v tzv. fermentoru se vyrábí hořlavý bioplyn, který se dá využívat např. k výrobě elektřiny či k vytápění.
V posledních několika letech se bioplyn stejně jako širší problematika využívání odpadních hmot ze zemědělství staly tématem stojícím v popředí zájmu celé řady subjektů. S nárůstem povědomí o využitelnosti bioplynu se rozšiřoval i počet bioplynových stanic v České republice.
Provoz bioplynové stanice pomáhá řešit některé problémy - např. se zemědělským odpadem, jako je např. kejda. Dalším dlouhodobým pozitivem provozu bioplynových stanic je, že velké plochy zemědělské půdy nacházejí smysluplné využití - např. pro několik set hektarů kukuřice je nalezen stabilní odběratel. A další přínos je založen na územně vhodném rozmístění decentralizovaných zdrojů elektřiny. Na rozdíl např. od větrných elektráren jde o stabilní, snadno ovladatelný zdroj elektrické energie, nezávislý na rozmarech počasí.
Obrovským kladem využití bioplynu je jeho neutralita v bilanci emisí skleníkových plynů. Krom jiného je zde i nezanedbatelný efekt trvalého využití zemědělské krajiny a udržování pracovních míst.
Ministerstvo zemědělství se tímto bezkoncepčním, škodlivým krokem patrně snaží ušetřit státnímu rozpočtu peníze. Že jde o šetření na špatném místě, je jasné.
RNDr. Miloš Kužvart, vedoucí odborného týmu SPOZ pro životní prostředí
Dále čtěte:
Šulc (SPOZ): Kalouskova povodňová stokoruna
Tišnovští se bouří proti bioplynové stanici
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Spoz.cz
