Snad nikdy nezapomenu na svoje mladistvé „čundry", kdy jsme se s partou kamarádů toulali od Všerubského průsmyku až po prameny Vltavy a jediným omezením pro nás byla německá a rakouská pohraniční policie a naše odvaha. ...
Pryč jsou ale ty romantické časy počátku devadesátých let minulého století. Šumava je dnes úplně jiná. Je to stroj na peníze. A je úplně jedno, jestli jsou produkovány v turistickém průmyslu, nebo prodejem dřeva. Obě tyto alternativy se v současné době střetly v boji o kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitách těsně sousedících s bezzásadovými zónami v národním parku.
Současná produkční „schwarzenberská" smrková monokultura, která byla na Šumavě vysazena v devatenáctém století poté, co byla Šumava téměř kompletně odlesněna a její původní porost byl nenávratně spolykán průmyslem, se dnes již sama bez pomoci člověka neumí postavit svým úhlavním nepřátelům. Je to stejně absurdní, jako chtít po stádu skotu, aby se volně reprodukoval v uzavřené ohradě, bez býka. Jsou prostě věci, které dokáže jen Harry Poter...
Dnešním ekologickým naivistům se podařilo udělat z kácení napadených stromů mediální problém. Vyjadřuje se k němu téměř každý. Je okurková sezóna a střety městských naivních snílků s muži zákona jsou vždy vděčným tématem, ať je to na technopárty, nebo u Ptačího potoka na Šumavě. O co ale těmto ekologickým naivistům jde? Ví, proč se vlastně přivazují ke stromům a brání je vlastním tělem? A před Čím je vlastně brání?
Otázek je mnoho, ale odpovědí....
Když smrky na Modravě nepokácí dřevorubci, sežere je kůrovec a společně s nimi mnoho dalších. V boji s tímto odvěkým likvidátorem nemocných lesů nepomůže přivazování se ke statným smrkům. S kůrovcem se může vypořádat jen lesní hospodář, který zapříčinil, že je na Šumavě smrková monokultura. A to tak, že na její místo zasadí jiný, dražší, původnímu společenství mnohem podobnější les. Ale to se neobejde bez dnešního zásahu a vytěžení napadeného dřeva. Je to ale práce na několik desítek let a její výsledky bude moci pozorovat až příští generace. Stejně jako zalesňování Jizerských hor, jejichž smrčiny podlehli podobné kalamitě v sedmdesátých letech a dnes se již na jejich svazích zelená nový téměř čtyřicetiletý les.
Jediná otázka, která zůstává stále nezodpovězena je ta, kdo stojí za ekologickými naivisty a kdo celou tuto kauzu financuje a mediálně ji přiživuje? Jsou to developeři, kteří očekávají, že na kůrovcem zničených místech budou moci postavit další strojky na peníze, stejně jako se to stalo ve větrnou smrští poničených Tatrách, nebo je to někdo jiný? Ale kdo? Jediné co je jisté je, že to není snaha o zachování původního lesa, nebo snaha o zachování neřízených přírodních procesů. Původní les ze Šumavy zmizel v devatenáctém století a od té doby se tamní les bez hospodáře neobejde!
Josef Baxa, místopředseda SPOZ
Související:
Ministr Chalupa: Vyjádření k NP Šumava
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Spoz.cz
