Byl to právě současný ministr školství, který krátce po nastoupení do funkce halasně oznamoval svůj plán o takzvaném zápisném, tedy jakési nesmyslné obdobě školného, kdy by až šest tisíc korun student na vysoké škole platil vždy při postupu do nového ročníku.
Proti tomuto nesystémovému a skutečně naivnímu plánu ministra Dobeše se okamžitě postavili vysokoškolští rektoři, odborná veřejnosti, opozice a rozčarovaní byli dokonce i koaliční partneři. Josef Dobeš tak jen po několika měsících ve funkci plně prokázal svou nekompetentnost vykonávat funkci ministra školství - o svém nápadu se dopředu s nikým nebavil, nenašel si čas ho konzultovat s akademickou obcí či vést o plánu smysluplnou debatu a namísto toho se dostavila snaha urvat laciné mediální body. Inu, nevyšlo to a ministr své nápady zase schoval do šuplíku.
O to důslednější a důmyslnější byl Dobeš ale v přípravě školného číslo dvě, takzvaného odloženého školného. Nic už nevytruboval do světa, úředníci ministerstva v tichosti na plánu pracovali.
O co jde?
MŠMT připravuje zavedení tzv. odloženého školného na veřejných vysokých školách. Při aplikaci tohoto typu školného v praxi by banky vysokým školám zaplatily školné za studenty už v průběhu jejich studia při existenci tzv. státní záruky. Studenti by bankám spláceli toto školné po absolvování studia v průběhu svého zaměstnání, až by jejich plat dosáhl průměrného platu v zemi. Výše školného by měla být až 20 000 Kč za rok studia, přičemž toto školné by se mělo platit od roku 2013.
Ministr Dobeš nechce zavedení školného zabudovat do připravované novely vysokoškolského zákona, jak by bylo logické, nýbrž ho chce zakotvit do připravovaného zákona o finanční pomoci studentům. Od školného v kombinaci s finanční pomocí studentům, spočívající především v půjčkách na studium, si slibuje odstranění již existujících sociálních bariér pro studenty ze sociálně slabých rodin.
Neuvědomuje si však, že v tomto konceptu školného vzniknou pro absolventy studia závažné problémy při splácení půjček a že vlastně efekt sociální bariéry se pro mnohé z nich pouze přesune na pozdější dobu. Mnoho absolventů totiž bude splácet školné v době, kdy budou budovat své rodinné zázemí a kdy budou potřebovat další půjčky např. na pořízení vlastního bytu. Bude to pro ně představovat značnou ekonomickou zátěž v tu nejnevhodnější dobu. Doložit to lze příklady z některých vyspělých zemí, jako jsou Austrálie a USA. Znám případy lidí z těchto zemí, kteří se v důsledku splácení půjčky na studium dostali se svou rodinou do dluhové pasti.
Snaha o zavedení odloženého školného je jedním z příkladů snahy Nečasovy vlády přenést část veřejného dluhu na bedra jednotlivců, v tomto případě mladých lidí, toužících po vzdělání. Právě v souvislosti se vzděláním je to zvláště odpudivá praxe. Navíc zavedení odloženého školného na veřejné vysoké školy vyvolává řadu dosud nezodpovězených otázek.
Není jasné, jak bude probíhat splácení půjčky na školné v případě, když zaměstnanec splácející půjčku přijde o práci nebo dlouhodobě onemocní. Bude muset splácet půjčku i za této situace? Jak to bude s absolventy studia, kteří dosáhnou v zaměstnání průměrného platu až krátce před ochodem do důchodu? Co bude s úroky v tomto případě? Mohou totiž narůst do závratné výše. Co když zaměstnanci začnou kvůli pozdnímu dosažení průměrného platu splácet tak pozdě, že do odchodu do důchodu půjčku nesplatí? Bude jim zbytek prominut nebo ne? Jak bude řešena situace pro zaměstnance s vysokoškolským vzděláním, kteří během své zaměstnanecké kariéry na průměrný plat vůbec nedosáhnou (např. někteří zaměstnanci ze sociální či kulturní oblasti)? Bude jim školné odpuštěno nebo ne? Pokud ano, budou proti ostatním splácejícím absolventům neoprávněně zvýhodněni.
Tyto důležité otázky ministerstvo zatím vůbec neřeší. Hrozí zde i nebezpečí spočívající v tom, že již jednou zavedené školné se může později stále zvyšovat a upravovat, až dosáhne pro velkou část mladé populace neúnosné výše, jak se to stalo např. v USA. Z předcházejícího tedy vyplývá, že se o odstranění sociálních bariér způsobem přijatým ministerstvem vůbec nejedná a že i zavedení odloženého školného způsobí značné sociální problémy mnoha absolventům. Lze oprávněně tvrdit, že i toto školné bude pro některé studenty zásadní překážkou při jejich studiu, která může být i překážkou nepřekonatelnou.
Sociální demokracie se proto jednoznačně staví proti zavedení odloženého školného stejně tak jako proti ostatním typům školného na veřejných vysokých školách. Pokud bude Nečasovou vládou zavedeno, ČSSD je připravena jej zrušit okamžitě po jejím nástupu k vládní odpovědnosti.
Ministr Dobeš chce zavedení školného zahrnout do zákona o finanční pomoci studentům proto, že by mohla, jak říká, přijít vláda ČSSD, která by kvůli školnému, obsaženému ve vysokoškolském zákonu, mohla celý tento zákon novelizovat, což on považuje za zbytečné. Mohu pana ministra ujistit, že případná vláda ČSSD změní vysokoškolský zákon zásadním způsobem, pokud bude současnou vládní koalicí novelizován na základě předloženého věcného záměru zákona. Tento předložený záměr je totiž v mnoha směrech pro ČSSD nepřijatelný. Je proto nepochopitelné, že vláda nevede s politickou opozicí smysluplnou diskusi na toto téma a že ji na dostatečné úrovni nevede ani s odbornou veřejností a studenty.
Více:
Stínový ministr: Školné zrušíme, Dobeši. Vzdělání není o peněžence
##PROFIL 216##
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
