Sdílím odpor většiny společnosti k vyznamenání bratrů Mašínů. Vždyť o jakém hrdinství a protikomunistickém odboji můžeme v jejich případě mluvit? Bratři Mašínové zabíjeli nevinné lidi. Pro mě jsou prostými vrahy.

Mimořádně brutálně si počínali v září 1951, kdy Ctirad Mašín po omámení chloroformem podřezal tupým (!) nožem svázaného příslušníka SNB strážmistra Jaroslava Honzátka při přepadení policejní stanice v Čelákovicích kvůli získání zbraní. Tento podlý čin odporuje i mezinárodnímu právu, konkrétně Úmluvě o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 a i za války by šlo o popravu bezbranného zajatce, a tedy o válečný zločin. Honzátko navíc doma měl malého synka a těhotnou ženu...

Co mělo společného s bojem proti komunismu přepadení auta vezoucí peníze zaměstnancům továrny Kovolis u Čáslavi v srpnu 1952? Nic! Josef Mašín však přitom zavraždil pokladníka Josefa Rošického, starého poctivého prvorepublikového úředníka, který komunistou nikdy nebyl a naopak byl u funkcionářů KSČ v nemilosti. Výsledkem této akce byl zavražděný otec malého dítěte a uloupení 900 tisíc korun, za které si skupina bratří Mašínů nakoupila motorky, kožené boty, oblečení a jeden z jejich členů si za ně koupil  rozkládací gauč a pořídil v domě vodovod.

Bratrům Mašínovým se podařilo dostat do USA, kde zpočátku sloužili v armádě, později taxikařili, podnikali, a pracovali v různých civilních profesích. K ostatním československým emigrantům se také neměli.

Proč ale v té době nic nepodnikali proti komunistům, když s nimi tolik chtěli bojovat? Možnosti byly různé, řada skutečných odpůrců komunistického režimu si v emigraci našla „tu svoji parketu", jak proti němu aktivně působit. Někteří politici z nekomunistických stran se stali členy Rady svobodného Československa (demokratická vláda v exilu), Pavel Tigrid působil v rádiu Svobodná Evropa a Josef Škvorecký založil exilové nakladatelství, ve kterém vydával knihy komunisty zakázaných autorů a posílal je do Československa. Bratří Mašínové nic takového nedělali, proto jsou jejich báchorky o zásadovém antikomunismu nedůvěryhodné.

Nemohu se zbavit dojmu, že jim pouze o to, dostat se z Československa a učinit svůj vlastní život lepší. Šlo jim o sebe. Nic víc.

Jasně tak vyvstává otázka: Měli bychom tohle ocenit jako hrdinství? Jsem přesvědčen, že ne. Nemohu jako hrdiny uznat vrahy nevinných lidí.

Z Československa emigrovaly tisíce lidí. V mých očích jsou tito lidé většími hrdiny než bratři Mašínové, opustili totiž svou zem proto, že věřili ve spravedlivější život. Z mého pohledu si zaslouží ocenění mnohem více.

Jsem jednoznačně přesvědčen, že přístup vlády a ocenění bratří Mašínů je nedůstojné zvláště vůči pozůstalým jejich činů, ale také vůči všem vojákům a veteránům, opravdovým hrdinům, kteří za vlast riskovali své životy a stále marně čekají na jakékoliv ocenění.

Petr Hulinský (ČSSD),
místopředseda Výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR

Vše o bratrech Mašínech čtěte ZDE

Psali jsme:
Klaus se ostře vymezil vůči Nečasovi: Mašíny nevyznamenal ani Havel
Vondra nepřímo Klausovi. Chápe dějiny jako major Zeman
Nečas: V Ctiradu Mašínovi ztrácíme hrdinu, který může být příkladem celé naší společnosti
Mašíny a komunismus neznají, zato kritizují. Pedagog o mladých Češích
Ctirad Mašín byl pohřben v Clevelandu, na pohřbu byl i Vondra

##PROFIL 1535##

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.