Dočesná v Žatci, původně oslava dočesání posledních chmelových štoků, má už dlouholetou tradici. V průběhu let se stala místem setkání odborníků i laických ctitelů pěnivého moku a prostorem, kde můžou pivovary prezentovat své novinky. Do degustační soutěže letos pivovary přihlásily bezmála dvě stě vzorků. Dnešní 54. ročník Dočesné navštívil i ministr zemědělství Ivan Fuksa.

V aule Chmelařského institutu si ministr Ivan Fuksa prohlédl expozici piv. Do degustace letos výrobci přihlásili téměř dvě stě vzorků, což je více než v předchozích letech.  Ochutnávky se účastnila laická veřejnost i odborníci z pivovarů. Jde o jednu z největších hodnotících akcí v České republice, protože do soutěže se zapojilo asi 120 degustátorů.

„Žatecká Dočesná se může pochlubit více než padesátiletou tradicí. Přitom je to zároveň akce moderní, která představuje návštěvníkům nová piva tradičních značek i leckdy unikátní produkci malých, před nedávnem založených, pivovarů," uvedl Ivan Fuksa.

Ivan Fuksa navštívil také Chmelařský institut, jehož zaměstnanci se zabývají šlechtěním chmele, výzkumem, novými metodami obdělávání chmelnic a zpracování chmele. Výzkum se zaměřuje na kvalitativní parametry českého chmele a jeho využití v pivovarnictví. S letošní úrodou a průběhem sklizně se ministr seznámil na polích hospodářství Stekník, které se zaměřuje na pěstování českých odrůd chmele pro komerční i výzkumné účely.

Pěstování chmele v ČR

České chmelařství neodmyslitelně patří k českému zemědělství a nadále je v zájmu ČR tuto tradici udržet. Česká republika patří mezi největší producenty jemného aromatického chmele na světě, v rámci EU je druhým největším producentem chmele za Německem. Přes 80 % produkce chmele je exportováno, hodnota vyvezeného chmele dosahuje 800 mil. Kč.

Chmel se v ČR pěstuje ve třech chmelařských oblastech - Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Největší oblastí je Žatecká chmelařská oblast. Hlavní pěstovanou odrůdou je Žatecký poloraný červeňák (více než 87 % celkové plochy), který je nejkvalitnější jemně aromatickou odrůdou na světě.

Celkem bylo v roce 2010 chmelařům vyplaceno: 82,5 mil. Kč v přímých platbách, národních doplňkových platbách, a v dotačních programech na vybudování kapkových závlah a na certifikovanou sadbu. V porovnání s rokem 2009 je to o 6,5 mil Kč více. Další desítky milionů korun pěstitelé chmele čerpají na projekty modernizace podniků, kam patří mimo jiné i výstavba chmelových konstrukcí, nebo na investice do techniky a technologie pro rostlinnou výrobu a investice do zemědělských staveb pro rostlinnou výrobu.

Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.