Po počáteční nabídce plechovky koly přišlo dramatické zlevnění cen jízdenek drážního dinosaura -Českých drah. Teprve hrozba prázdných vlaků přinutila manažery ČD k akci. Jen více takových Jančurů a ono to půjde. K tomu však musí politici vytvořit tolik potřebné podmínky, a ne poslouchat nesmysly generálních ředitelů státních a polostátních podniků a lobyistů přisátých na tyto firmy jako infikovaná klíšťata. Možná si někdo myslel, že dráha je výdobytkem veřejných investic. Ale pravý opak je pravdou. Ale kdo už dnes ví něco o ryze privátních akciových společnostech, které železnici financovaly a stavěly?
To, co se jeví jako samozřejmé, a sice, že politici automaticky mají zájem o co největší kvalitu služeb, jejich cenovou dostupnost pro uživatele, samozřejmým vůbec není. V současné hospodářské situaci naši zemi drží nad vodou zpracovatelský průmysl. Jeho efektivita je srovnatelná se světovou konkurencí. Přesto se země jako celek na světovém žebříčku konkurenceschopnosti propadá stále níž a níž. A cože táhne náš stát ke dnu? Klesající efektivita veřejného sektoru a na něj navázaných hospodářských odvětví. Občana asi vůbec nepřekvapí, že mezi tahouny směrem dolů je například stavebnictví. To v letech nedávných konzumovalo nejen ze státního rozpočtu horentní sumy, za které však ani náhodou neodvedlo adekvátní výsledek. Nebo má snad kdokoli pochybnosti o alarmujícím stavu českých silnic? Dopravní „experti" mohou produkovat stovky studií o levných silnicích a dálnicích, ale asi netuší, nebo tušit nechtějí, že si lze dát na stůj řadu čísel a podívat se na ně pohledem ekonoma.
Před několika měsíci se vrátil z Londýna jeden z ministrů vlády a posteskl si, že potraviny, které se prodávají i u nás, jsou tam jaksi poměrně znatelně kvalitnější. V červenci jsem využil možnosti podívat se do Mnichova na aplikaci tzv. tichých povrchů na německých silnicích a dálnicích. Samozřejmě jsem se zajímal i o standardní technologie. Pokud si nekvalitu některých potravin v Česku z regálů nadnárodních řetězců vynásobíte deseti, dostanete rozdíl mezi českými a německými silnicemi. České nové povrchy se často rozpadají již po několika měsících od pokládky, zatímco v Německu je minimální životnost pro silně zatížené komunikace mezi 12 - 18 roky a na méně zatížených komunikacích vydrží až mezi 20-30 roky. Pokud se ptáte na ekologii, v Německu se frézují opravované komunikace po vrstvách a starý materiál se podle kvality recykluje až ze 70-80%, zatímco v Česku je toto číslo odhadováno někde kolem 4%. Většina českých recyklátů slouží ke zpevňování krajnic, zatímco v Německu se vracejí do obrusných vrstev silnic. Nevím, z jakých zdrojů čerpali čeští zdůvodňovači levných dopravních staveb, ale čísla mnichovských silničářů naznačovala, že to umí v přepočtu na euro o 15 -30% levněji. To při nesrovnatelně vyšší kvalitě.
Takže, krátce řečeno, prosím o Jančury nejen v železniční dopravě, ale i v dopravním stavitelství, IT službách pro veřejný sektor, projekčních kancelářích. ... Všude tam se plýtvá, krade a korumpuje. Nic na tom nezmění skutečnost, že se tak děje v rámci ohýbání zákonů. Je na čase připomenout české politické scéně, že existuje něco jako etická infrastruktura.
Více:
Zažalujeme ÚOHS, hrozí Jančura. Tvrdý souboj s ČD pokračuje
##PROFIL 192##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: TOP 09
