Vnitřní trh Evropské unie je v době krize považován za motor, jenž má Evropu nastartovat směrem z hospodářské stagnace. Přijímání pravidel vnitřního trhu je přitom jednou z nezbytných podmínek k jeho dosažení. Zdálo by se samozřejmé, že členské státy nebudou se schválenými společnými pravidly otálet. Jaká je skutečnost?
Evropská komise zveřejnila nedávno průzkum, podle něhož Česká republika i přes jistý pokrok zaostává nejvíce ze všech členských států v přijímání pravidel EU, s transpozičním deficitem zhruba 2%.
Tzv. transpoziční deficit vyčísluje celkový počet směrnic, které členským státům zbývá převést do národního práva a u nichž již vypršela lhůta, do které tak mělo být učiněno. Česká republika takto v termínu nepřijala dle podkladů 31 směrnic, na jejichž schvalování se přitom sama podílela. Průměr EU je v současné době přibližně 1,2 procenta. Akt o jednotném vnitřním trhu však počítá s dalším urychlením a usiluje o maximální výši deficitu půl procenta. Větší deficity pak samozřejmě znamenají větší zdržení, které vytváří mezeru v právním rámci Unie a větší roztříštěnost ve fungování vnitřního trhu.
Česká sociálně demokratická europoslankyně Olga Sehnalová, která aktivně působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, považuje výsledky průzkumu za závažný problém. "Zdržování v přijímání pravidel vnitřního trhu vcelku vypovídá o tom, jak vážně to s naší podporou evropského vnitřního trhu skutečně myslíme. Podle všeho se o prioritu České republiky, bohužel, nejedná...".
Dále čtení:
Bacha na posílání miliard do Řecka, varuje předák poslanců ODS
Zaorálek: Našim národním zájmem je zachovat funkčnost eurozóny i celé EU
##PROFIL 3349##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
