Nyní se navíc zintenzivňuje debata, ve které jsou zdůrazňovány pojmy jako solidarita, snižování ekonomických rozdílů či vymýcení chudých oblastí, o čerpání evropských fondů po roce 2013.
Podíváme-li se ale na mapu poskytující srovnání HDP v jednotlivých regionech, zjistíme, že rozdíly v Unii přetrvávají, resp. se dokonce prohlubují. Dvacet nejchudších regionů 27členné EU leží v Bulharsku, Rumunsku, Polsku a Maďarsku. Nejbohatším oblastem dominují regiony z Německa, Nizozemska, Británie či Dánska (nejbohatší je vnitřní Londýn s 3,34 násobkem evropského průměru). Praha je mimochodem pátý nejbohatší region EU podle HDP na osobu (1,72 násobek evropského průměru).
Mezi-regionální a intra-regionální rozdíly v EU jsou tak významné, že kohezní politika nemá šanci sama o sobě tuto nerovnováhu zvrátit (s celkovým objemem prostředků přibližně 0,35 % unijního HDP; ani její alokace v podrozvinutých zemích v rozsahu až desetinásobném - 3 - 4% národních HDP, porovnáme-li například, že v předkrizovém období činila roční míra investic v České republice po několik let i více než 25% HDP).
Za předpokladu odpovídajícího zacílení však evropské fondy umožňují zásadním způsobem motivovat a akcelerovat výnosnost a využitelnost územních (regionálních) aktiv. Znalost skutečných rozvojových potřeb země, jednotlivých regionů a měst je pro toto zacílení nutnou podmínkou. Evropské peníze bychom proto měli využít ne proto, abychom měli všichni stejně, ale proto, abychom tam, kde je to skutečně potřeba, vytvořili podmínky a umožnili nastartovat místní ekonomiku.
Obecně bohužel platí, že důraz je kladen na čerpání evropských fondů (aby žádné prostředky nepropadly nebo se nemusely vracet), namísto toho, aby prioritou byla realizace prorůstových a kvalitních investic. Typickým příkladem v tomto ohledu je nedávné zveřejnění Evropské komise, že nebude možné využít evropské fondy na rekonstrukci naší dálnice D1, zatímco se neustále staví nové a nové mosty v okrajových částech Evropy, po kterých projede jen několik aut denně.
V polovině prázdnin letošního roku bylo podáno téměř 69 tisíc žádostí o podporu v celkové hodnotě 1 104,3 mld. Kč. To představuje 146,4 % objemu prostředků, které máme k dispozici na celé programové období 2007 - 2013. Proplacené prostředky na účtech příjemců dosahují 253,2 mld. Kč, tedy 33,6 % celkové alokace; proplaceno Evropskou komisí dosud bylo 105,8 mld. Kč.
Na právě probíhající programové období 2007-2013 má Česká republika z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Tuto sumu lze přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu ČR. Obce se podílejí na celkové alokaci zhruba jednou čtvrtinou, kraje přibližně třinácti procenty.
V tematických operačních programech obce čerpají podporu zejména v oblasti životního prostředí, společně s kraji využívají také regionální operační programy. Evropské fondy směřují především do měst a zejména pak do měst v tzv. strukturálně postižených regionech, kterými jsou Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj. Alokace současně do značné míry závisí na aktivitě jednotlivých obcí, připravených a podaných projektech.
Ing. Oldřich Vlasák
poslanec Evropského parlamentu
Více:
Referendum o euru? Dětinské, reaguje Kalousek
##PROFIL 1534##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vlasak.eu
