Vlast, to je odkaz našich předků. To je místo, ke kterému nás váží nejhlubší citové a rodinné vazby, to je místo, kam, když se vracíme, máme vždycky takový zvláštní pocit. Moji předkové zdaleka ne vždy žili a pracovali pouze "doma". Ať už to bylo v Čechách, na Slovensku, nebo ve Vídni (odkud pochází má prababička z maminčiny strany). V tomto ohledu nejsou rozhodně žádnou výjimkou.
Mám dojem, že Čechy jsou v mých očích tak krásné proto, že odsud pocházím nejen já, ale i deset generací mých předků. Geograficky se jedná o krásnou a velmi různorodou zemi. Mým největším přáním je, být této své rodné zemi co nejužitečnější. Mám dojem, že ve svých 58 letech mohu prohlásit, že podle římských kritérií jsem muž. Klasik přeci říká, postav dům, zasaď strom a zploď syna. Tato kritéria splňuji a toho jsem dosáhl právě ve své vlasti. Byl bych rád, aby i moji potomci se vždy rádi do své vlasti vraceli. Neustále mi připadá, že i řada mých příbuzných, rozptýlených po světě, vidí dnešní maličkou Českou republiku jako svoji skutečnou vlast, přestože mnozí z nich jsou narozeni na jiných kontinentech.
Národní suverenita. To je věc, o které se hodně mluví, kterou si každý z politiků vykládá po svém. Je velmi problematické definovat, co to vlastně národní suverenita v dnešním, stále se zmenšujícím světě, je. Podobně obtížné, ale přeci jenom jednodušší, je hovořit o některých jejích aspektech. Například možnost svobodně rozhodovat v českém státě o řadě otázek veřejného života. Těžko můžeme za projev suverenity považovat snahu vytvořit v protikladu s mezinárodním společenstvím odlišné technické normy, uzavřít naše hranice, mít zásadně odlišnou legislativu neslučitelnou s našimi partnery v širém světě. Naopak projevem suverenity by měla být rozhodnutí našich volených zástupců na všech stupních zastupitelských sborů. Mnohdy významným projevem suverenity je i souhlas s tím, že některé dosavadní pravomoci národního státu, které národní stát sám o sobě může zajišťovat velmi obtížně, přebírá mezinárodní společenství (OSN, EU, příp. další podobné mezinárodní organizace). To samozřejmě neznamená, že v těchto oblastech nemáme vlastní zájmy, a že je nebudeme na příslušné úrovni neohroženě hájit. Právě v takovýchto situacích se projeví, kdo je skutečně politikem a kdo pouze populisticky vystupuje a politikaří.
28. říjen je každoročně vzpomínkou na obnovení našeho národního státu a pro mne je vždy tato vzpomínka spojená se snahou integrovat do většího celku slovanské země střední Evropy včetně všech problémů, které souvisí se složitou národnostní strukturou a se zapojením do mezinárodních vztahů a širších vazeb. Koneckonců tyto problémy řešili od středověku všichni skuteční politici naší vlasti. Suverenita, ať už v jakémkoliv pojetí, je jedním z důležitých atributů každého státu. Já osobně na české politické scéně postrádám skutečnou diskuzi na toto téma s cílem definovat český národní zájem a cesty a způsoby, jak na příslušných úrovních státní suverenitu hájit.
Jaromír Kohlíček, Poslanec EP
Více:
Prezident Klaus zahájil den oslav tradičně na Vítkově
##PROFIL 3270##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
