Tak nám nyní navrhla zánovní místopředsedkyně vlády Karolína Peake, že do budoucna by měl hlídat politické strany nezávislý úřad. Máme štěstím metat kozelce?
Jako postarší muž, sužovaný řadou neduhů, bych se kozelců zdržel, a raději se připojím k věčným remcalům. My s panem prezidentem už jsme prostě takoví.. Jednak mám pochybnost o té nezávislosti. Když někdo navrhne nezávislý úřad, znamená to hlavně, že věc nechce řešit sám, že to neumí nebo se toho bojí. Bývá to často obyčejný alibismus, ta navrhovaná independence.
Nikdo jistě nepochybuje o tom, že nezávislé mají být soudy. Rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní je nepochybně základním kamenem parlamentarismu, formulovaným Johnem Lockem někdy v sedmnáctém století. Ale sama nezávislost není zárukou kvality soudů. Stejně jako demokratická volba není žádnou zárukou nějakého dobrého parlamentu. Nebo si snad myslíte, že máme dobrý parlament?
Nezávislá je ve vyšetřování lotrasů i policie. Ani samotný ministr vnitra nemůže poslednímu strážmistrovi nařídit, jak postupovat v šetření krádeže králíků. Nezávislé jsou i švarné státní zástupkyně ba i vedoucí státní zástupci. Ministr spravedlnosti dokonce pochybuje, zdali chybujícího zástupce ve funkci může odvolat... Přes tu nezávislost na nás ale lotři dělají dlouhé nosy a republika je rejdištěm korupce a jiných nepravostí. A policie? Ta svou neschopnost omlouvá, že prý ještě není dost nezávislá...
Z jmenovaných orgánů mám přece jen lepší zkušenost se soudy. Soudí sice i v banálních věcech proklatě dlouho, ale jejich výstupy, zejména na apelačním stupni, jsou profesionální. Neřekl bych ale, že to souvisí se "správnou" nezávislostí. Myslím si, že to spíš souvisí s dobrými platy, průměr je kolem osmdesáti tisíc. Kvalitní lidé pak mohou mít o práci zájem. Soudy mají systém vzdělávání a dobré odborné zázemí právních věd. A hlavně je tu systém odvolacího řízení, který sice v dlouhých termínech, ale přece napravuje rozhodnutí počaté na okrese stupňovitě až po soudní autority Evropy.
Není pochyb, že každý nový úřad něco stojí, potřebuje personál, kamennou budovu a reprezentační limuzínu pro pana ředitele. Navíc vzniká otázka, co činit, když se z ředitele nezávislé instituce vyklube "závislák". Politické názory má každý a potlačit je i v podvědomí nedokáže ani světec. Tím spíše, že jmenování nezávislého šéfa proběhne nějakou zákulisní politickou dohodou, jako to bývá v případě jmenování ředitele televize nebo rozhlasu. Nebo se to naopak prohlasuje či jmenuje bez ohledu na názory slabší strany. Bude tedy politické strany dozorovat někdo, kdo napřed získal jejich důvěru. Raději ale moc nespekulujme, čím tu důvěru vládnoucích bude získávat. Připepřeme si to poznámkou, že šéf nezávislé instituce bývá v principu neodvolatelný, pokud nepopiratelně neporuší zákon. Historky o odvolávání "neodvolatelných" patří k tomu méně veselému z mých zážitků...
Chceme-li tedy už mocí mermo nějaký nezávislý úřad, který by sledoval politické strany, připojme tu agendu raději k čemusi, co již existuje. Máme-li ústavou daný nezávislý Nejvyšší kontrolní úřad, proč by nemohl kontrolovat i politické strany? Jistě by jeho autoritě pomohlo, kdyby v této souvislosti úřad dostal i nějaké rozhodovací pravomoci.
Představitelnou variantou ale je, že by strany kontrolovala nestátní instituce. Umožňovalo by to např. svěřit kontrolu auditorské firmě nebo vybraným auditorským firmám na určité, ekonomicky odůvodněné období třeba tří let. Další možností je uzavřít časově omezený kontrakt se specializovanou nevládní organizací. Transparency international by to asi zvládla. Výhodou tohoto uspořádání by bylo postupné střídání kontrolních subjektů, což by zaručovalo křížovou kontrolu. Jistě by se našla i instituce, která by na základě zjištěných informací vydávala prvoinstanční rozhodnutí.
Popravdě řečeno, dovedu si představit, že strany bude nadále kontrolovat běžná státní instituce. Úředník ministerstva financí nebo spravedlnosti by ve vhodném uspořádání mohl vykonávat svou funkci kvalitně, a ministr, který by se postavil proti jeho závěrům, by byl politický sebevrah. Ale konečně by za dozor nad politickými stranami byl někdo odpovědný.
Hlubším problémem ovšem je, že sebelepší systém dozoru asi nezmění něco, co je zakořeněno hluboce v nás. Jeden cizinec mi tento týden položil záludnou otázku: Podle statistik prý Češi kradou v obchodech vůbec nejvíc v Evropské unii. Proč tedy chtějí od svých politiků, aby byli jiní? Žádnou duchaplnou odpověď jsem na to nenašel. Spíše jsem zase vypadal jako pitomec.
Více:
Poradci Peake chtějí zavést úřad pro dohled nad financemi stran
##PROFIL 3350##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
