"Navržený rozpočet programu představuje oproti současnému období 2007-2013 navýšení o 40 mld. eur, tj. téměř dvojnásobek současného stavu. Čerpání celé sumy 90 mld. eur bude probíhat formou celoevropské soutěže, do které se bude moci zapojit i široké spektrum českých organizací a jednotlivců - univerzit, výzkumných center, podniků, veřejných institucí a fyzických osob", upozorňuje europoslanec Jan Březina, který je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.
"Za pozornost stojí, že název Horizon 2020 pochází z české hlavy, neboť jej vymyslela česká občanka a uspěla ním v Evropskou komisí vyhlášené soutěži", doplňuje Březina.
Březina doufá, že se do programu Horizon 2020 zapojí více českých subjektů, než je tomu v současnosti. "V období 2007-2010 jsme z programu podpory vědy a výzkumu vyčerpali jen 100 mil. eur (0,7% z celkové sumy), což nás řadí na 17. místo v rámci EU. To není příliš lichotivý výsledek, zvláště při vědomí důležitosti investic do vědy a výzkumu pro ekonomický rozvoj našeho státu", podotýká Březina.
"Evropská soutěž o peníze na vědu a výzkum je tvrdá a subjekty z nových členských států v ní kvůli své nezkušenosti logicky tahají za kratší konec. Pokud to však budou dopředu vzdávat, nikdy se to nenaučí a budou odkázány na domácí zdroje, kterých se ale zvlášť v době krize nedostává. Univerzity, výzkumná centra i podniky je proto třeba k většímu zájmu o účast v evropské soutěži motivovat. Líbí se mi třeba španělská cesta, která dotaci z národního rozpočtu podmiňuje účastí v evropském programu. Ten, kdo to nezkusí a svůj projekt do evropské soutěže nepřihlásí, tedy na národní dotaci nedosáhne", odkazuje na jeden z možných postupů Březina.
Březina vyjadřuje přesvědčení, že v Horizonu 2020 je zajištěna rovnováha mezi potřebami starých a nových členských států. "V oblasti podpory vědy je jistě přínosem podpora kreativních jednotlivců, ale tu je ještě třeba přesněji definovat, aby mohla přinášet kýžený efekt. Celým textem dokumentu se jako červená nit line vyzdvihování významu malých a středních podniků a vůbec průmyslu a poněkud stranou naopak zůstávají univerzity, výzkumná centra a nevládní organizace. To nepochybně souvisí s dramatickým nárůstem podílu inovací na celkovém rozpočtu programu ze stávajících 6,5% na 30%, jehož následkem je určité zastínění základního výzkumu", dodává závěrem Březina.
Více:
Když odstoupí jedna země, EU se zhroutí, předvídá profesor ekonomie
##PROFIL 1219##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kdu.cz
