Šťastný (ODS): Na pražské radnici se odehrál převrat a já pitomec chtěl demokracii

Vážené dámy a vážení pánové,
kolegyně a kolegové!

Když jsem v červnu 2010 přijal výzvu většiny oblastí převzít odpovědnost za vedení pražské ODS a připravit nadcházející komunální a senátní předvolební kampaň, řekl jsem ve svém nominačním projevu toto: „Neplatí, že nejpopulárnější člověk či politik musí být ten nejlepší. Jsem přesvědčen, že pražská ODS nutně potřebuje bezúhonné, čestné a mediálně zdatné politiky a političky celostátního i regionálního formátu s pevným ideovým základem. Co však nepotřebuje, jsou maskoti. Jsme stabilní politickou stranou, nikoli fanklubem. Účastníme se voleb, regulérní demokratické politické soutěže postavené na konkurenci politických stran, nikoli soutěže Česko hledá superstar. Trend, kdy takto k politice přistupují nové strany typu TOP 09, aby skryly oživlé staré tváře svých reprezentantů, nesmí být našim vzorem. ODS má svoji historii, strukturu, politiky a političky, kteří dlouhodobě skládají své účty voličům i členům ve svých oblastech. Máme svoji hierarchii, máme svá pravidla. O to víc musíme podporovat poctivé dříče z místních a oblastních sdružení, pro které znamená politická práce víc, než vlastní popularita…“

Dnes bych to neřekl jinak, činy však má slova nenásledovaly. Politik musí umět pojmenovávat a uznávat chyby, kterých se dopustil. Jako nově zvolený předseda pražské ODS jsem o několik měsíců později, před volbami do pražského zastupitelstva, připustil odklon od vyřčeného, od vždy plně respektovaných zásad ODS. Připustil jsem, byť v souladu s většinovou vůlí jednotlivých oblastí, aby ze dne na den mohli získat vysoké funkce lidé bez pevného ideového zázemí, bez hluboké odpovědnosti vůči svým oblastem a ODS jako celku, lidé, kteří si neodpracovali svou kandidaturu dlouholetou prací pro ODS. Provedli jsme účelový zásah do řádně zvolené kandidátky. Ustoupili jsme mediálním tlakům pramenícím z postulátu nepolitické politiky vynášející do oblak nepolitické osobnosti bez stranické minulosti. Chci jen připomenout, že v žádném z ostatních regionů k ničemu takovému ODS nikdy nepřistoupila. Za tuto politickou chybu se chci dnes ODS omluvit.

Bylo jen otázkou času, kdy přestanou platit základní principy stranické demokracie a doposud vždy v ODS respektované vnitrostranické postupy. To se prokázalo ve vší nahotě při vzniku současné koalice TOP 09 a ODS na pražské radnici, jejíž vznik provázelo popření veškerých psaných i nepsaných pravidel ODS, a to nikoli v cíli, ale ve způsobu, jakým bylo cíle dosaženo. Kabinetní jednání primátora o odlišném mocenském uspořádání na pražské radnici, kterému nepředcházela diskuse o směřování, idejích a vizích vedená na půdě ODS. Pokus, jak toto integritu ODS ohrožující konání legitimizovat přenesením na půdu regionální rady, byl už marný. Stejně došlo k uzavření koaliční smlouvy založené na rozdělení postů, bez náznaku ideových tezí, koalice uzavřené mezi jednotlivci bez mandátu, nikoli mezi politickými stranami. Jen a pouze v zájmu integrity pražské a přeneseně i celé ODS jsem se v tu chvíli rozhodl dovést primátorovo konání k ratifikaci zbylými členy zastupitelského klubu i regionální radou. Následně jsem pak oznámil svůj záměr odstoupit z funkce předsedy ODS Praha.

Někomu může tak silný důraz na hodnocení způsobu uzavření nové pražské koalice připadat jako nepodstatný. Je to ale právě naopak. Byl založen nebezpečný precedens pro budoucí fungování ODS v místních, oblastních i regionálních sdruženích, ale i na celostátní úrovni.

Na pražské radnici se odehrál převrat na bázi mediokracie a my staří pitomci v ODS bychom chtěli demokracii. Odehrál se laciný prodej ODS TOP09, která si nutně potřebuje ODS ochočit nebo zevnitř rozložit. Jak prvoplánové ze strany primátora Svobody bylo rozhodnutí stát se součástí mediálního establishmentu a postavit politickou kariéru nikoli na zřetelných ideových základech a každodenním dříčství, nýbrž na mediální vlně střetu nových pořádků s těmi starými coby nositeli iluzorního boje dobra se zlem, či v paušální fikci, že vše nové v ODS je automaticky vždy dobré a čisté a vše staré nebo v čemkoli nesouhlasné pak povětšinou špatné, špinavé a odsouzeníhodné.

Pro Karla Schwarzenberga či Zdeňka Tůmu, reprezentanty strany bez členské základny, tradice a historie, není zákulisní, kabinetní, pro nepolitickou politiku tak typický způsob jednání a paušalizování, ničím překvapivým. Pro ODS to však znamená zásadní politickou chybu. Nikoli koalice samotná, nýbrž způsob, jakým byla pražská koalice primátorem Svobodou s TOP09 uzavřena a v návaznosti na to mediálně interpretována, totiž není ničím jiným, než krátkozrakým populistickým mocenským tahem, jehož důsledkem bude vykradení ODS strukturami nepolitické politiky, tentokrát spřaženými s TOP09.

Ale není to nic, co bychom neznali, co by nás mělo překvapovat. Vždyť už více než 20 let se to s ODS táhne. Byť ten současný střet je podstatně sofistikovanější, vždy jsme tento boj bojovali a vždy se bránili útokům stejných protivníků.

V tomto sále jsme, až na výjimky, stále stejní lidé. STARÁ DOBRÁ ODS. Často se vzájemně utěšujeme názorem, že v politice je vše možné, že na loajalitu, podání ruky, dodržení slibu, korektnost či čest se v naší branži nemůžete spoléhat. Já se ale s takovým postojem ztotožnit nedokážu. V čele pražské ODS jsem Vašimi hlasy stanul v jejích nejtěžších dobách s posláním tvrdě pracovat a bojovat za tým. Jako nečlen předchozího vedení a člověk zcela neangažovaný v dřívější pražské komunální politice jsem nenesl politickou odpovědnost za doby minulé, přesto jsem trpělivě odrážel útoky na pražskou ODS právě za její minulost. Útoky jsem odrážel, nikoli využíval k tomu, abych se s po ohnutých zádech zraněné a ze strany TOP09 kádrované a plíživě privatizované ODS mohl vyšplhat k funkcím nejvyšším.

Čeká nás volba nového předsedy. Plně respektuji suverenitu delegátů ve svobodné a demokratické volbě, dovolte mi však na závěr osobní postoj. Všichni tři dosavadní předsedové ODS, tedy Václav Klaus, Mirek Topolánek i Petr Nečas splňovali při svých kandidaturách na předsedu Občanské demokratické strany, tedy tradiční liberálně konzervativní strany, tři přirozené parametry: znali jsme dobře jejich pevné a v ODS léty politické práce prověřené názory, šlo o dlouholeté aktivní politiky ODS a svoji pozici v ODS si vypracovali od píky.

Jelikož stejně lze charakterizovat i všechny dosavadní předsedy pražské ODS, pokládal bych (obzvláště u tak významného a tradičního regionu, jakým pražská ODS bezpochyby je) za přirozené, že stejné předpoklady bude splňovat i nový předseda, či nová předsedkyně. Byl bych moc rád, aby to byl někdo, pro koho znamená pražská ODS kousek rodiny, za kterou stojí za to bojovat a ne jen vlak na cestě ke slávě a moci, do kterého se snadno nastoupí a ještě snáze z něj vystoupí. A v situaci, v jaké se pražská ODS nachází, to také nezbytně musí být člověk schopný jednání a kompromisů, schopný jednotlivé frakce v pražské ODS sbližovat, nikoli právě naopak.

Dámy a pánové, přátelé. Znáte mne dost dlouho a dost dobře na to, abyste věděli, že ze svých zásad neslevím. Práci pro pražskou ODS jsem vždy odevzdával maximum a hodlám v tom pokračovat. Netřeba k tomu být předsedou, mne v tuto chvíli stačí, že jsem součástí naší STARÉ DOBRÉ ODS.
Děkuji Vám za Vaši dosavadní podporu.

Praha, 30. 01. 2011