Sobotka (ČSSD): Máme plné právo, abychom teď mluvili o přeběhlících

Děkuji a hezké dopoledne. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu, který zde vyjádřil předseda vlády, totiž na vyjádření důvěry vládě Petra Nečase.

Všichni víme, že kdyby se nestalo něco podstatného v rámci vládní koalice, tak by vláda neměla žádný důvod, aby sem dnes do Poslanecké sněmovny s takovýmto návrhem na vyjádření důvěry přišla. Poměrně nedávno tady proběhlo hlasování ve Sněmovně, kdy sociální demokraté navrhli vyjádřit vládě nedůvěru a vláda toto hlasování tehdy ještě ustála. Pak došlo k vládní krizi. Co se v této vládní krizi ve skutečnosti stalo? Rozpadla se jedna z vládních stran, shodou okolností to byly Věci veřejné, nejmenší a nejslabší vládní strana, která se rozdělila na dvě skupiny. Jedna z těchto skupin, tzv. fanklub Nečasovy vlády, jak ho nazvala místopředsedkyně vlády paní Peake, se rozhodla podporovat další vládnutí ODS a TOP 09, a druhá skupina, která zůstala součástí původního klubu a původní strany Věcí veřejných, nyní hovoří o tom, že přechází do konstruktivní opozice. Myslím si, že tudíž není pravdivé tvrzení, které zde přednesl na začátku dnešní schůze předseda vlády Petr Nečas, když hovořil o tom, že přeběhlíci přebíhají buď od vlády k opozici nebo od opozice k vládě.

Dneska jsme v jiné situaci. Tady se rozdělila jedna z vládních stran a v rámci této vládní strany dochází k diferenciaci její podpory současné vládní koalici.

Myslím si, že v tuto chvíli máme plné právo, abychom o přeběhlících mluvili a máme plné právo, abychom mluvili o odpadlících. Prostě mluvíme o lidech, kteří odešli z politické strany, za kterou byli zvoleni, prostě proto, aby nadále podporovali koalici ODS a TOP 09.

Jestliže vláda tady dnes získá důvěru v Poslanecké sněmovně, myslím, že je důležité, abychom si odpověděli na otázku, jakým způsobem se vlastně tato koalice bude udržovat při životě. Budou ji podporovat odpadlíci, kteří odešli ze strany, za kterou sem byli občany zvoleni. Poslanci, kteří před volbami slíbili v rámci etického kodexu, že pokud opustí Věci veřejné, vzdají se poslaneckého mandátu, dnes písemně slibují podporu Nečasovy vlády. Vláda se bude opírat o tzv. platformu. Já myslím, že je dobré si všimnout, že se tady před čtrnácti dny objevil zcela nový pojem. Vedle poslaneckých klubů, vedle politických stran, které kandidovaly ve volbách a musely se prosadit sem do Poslanecké sněmovny tím, že získaly alespoň 5 % hlasů voličů, se nám tady najednou objevuje pojem platforma. Platforma nemusí kandidovat ve volbách, platforma nemusí mít jednoho jediného živého voliče, ale platforma je něco, o co se bude opírat stávající koalice ODS a TOP 09, aby ještě udržela vládu. A platforma má dokonce rovnou členy vlády, aniž by kandidovala, aniž by měla jediného voliče, tak už má rovnou zastoupení ve vládě.

Já myslím, že tato vláda se nepochybně dostane i do učebnic politologie, protože obohatila naše fungování demokracie o něco, co jde zcela mimo možnosti ovlivnění ze strany voličů. A věřte mi, že lidé se ptají, jak je něco takového možné, jak je možné, že se tady najednou zakládá nová politická strana ve Sněmovně, že tato strana má své ministry a že se dokonce všichni tváří, že se vlastně vůbec nic neděje, že to je normální a že to je v pořádku. Takže vláda se tady bude opírat o platformu, kterou nikdo nevolil a nikdy nekandidovala v žádných volbách.

Nečasova vláda se bude opírat o poslance, kterým hrozí trestní stíhání. Nečasova vláda se bude opírat o poslance, kteří se bojí nových voleb. To je myslím také moment, u kterého stojí za to, abychom se zastavili. Skupina poslanců, ať už přeběhlíků nebo těch, kteří zůstali v původních věcech veřejných, se v důsledku destrukce své původní politické strany obávají, že už v příštích volbách nemají žádnou šanci, aby získali poslanecký mandát. A takto zastrašení poslanci teď vládě vlastně schválí každou reformu, schválí jí každé zdražení, schválí jí jakékoli zvyšování daní - prostě udělají všechno pro to, aby nebyly nové volby, udělají vše, co vláda bude chtít, vlastně aniž by nad těmi návrhy jakýmkoli způsobem přemýšleli, aniž by je posuzovali, jestli jsou v souladu s tím, za co do Poslanecké sněmovny kandidovali a za co byli zvoleni.

Víte, dámy a pánové, vláda možná dnes získá při hlasování v této Poslanecké sněmovně většinu, ale legitimita v demokratické společnosti vypadá opravdu jinak. (Potlesk vlevo.) Přece všichni víme - a já myslím, že je potřeba to tady říci na rovinu, nahlas a jasně - že jestliže se tato vláda bude dále udržovat při životě, tak to bude jenom za cenu absolutního pošlapání principů politické kultury. Premiér nám tady jinými slova řekl, že on se teď bude řídit zásadou "účel světí prostředky". A už jsme to tady jednou v Poslanecké sněmovně zažili. Koneckonců pan premiér Nečas byl tehdy u toho, byl také členem Topolánkovy vlády. Už jsme tady v Poslanecké sněmovně zažili, jak Topolánkova vláda přežívala díky přeběhlíkům Pohankovi, Melčákovi a Wolfovi. Poradce tehdejšího předsedy vlády Mirka Topolánka se jmenoval Marek Dalík a tento Marek Dalík se v jednom rozhovoru pochlubil tím, že pro udržování politické podpory vlády používají tzv. pozitivní a negativní motivaci.

Rád bych se při této příležitosti zeptal pana místopředsedy vlády, který se dnes s plnou parádou vydává stejnou nebo podobnou cestou jako vláda Mirka Topolánka, jaká bude, pane premiére, vaše pozitivní a negativní motivace. Skutečně budete strašit novými volbami u každého vládního návrhu zákona, který sem do Poslanecké sněmovny budete předkládat? Bude to ta metoda, s kterou teď vláda bude s Poslaneckou sněmovnou pracovat? Čemu vlastně tato vláda bude sloužit, pokud dnes přežije hlasování o důvěře? Je přece evidentní, že ODS a TOP 09 nevolí problematické pokračování vlády z žádného programového idealismu. Vztahy v koalici budou i nadále napjaté. Nicméně existuje tu silná motivace, proč ještě teď nepřipustit nové volby.

Už jsem tady mluvil o odpadlících z Věcí veřejných. Jejich motivace je jasná. Oni prostě ví, že už se sem po příštích volbách nedostanou. Ale jaká je motivace u TOP 09. Ačkoliv ministr financí Kalousek označil ODS, abych ho citoval, za federaci regionálních kmotrů, nadále chce s touto kmotrovskou federací udržovat těsné vztahy spoluprací ve vládě na centrální úrovni. Je zřejmé, že hlavní roli v tomto příběhu hrají církevní restituce. Prostě TOP 09 záleží na tom, aby byly schváleny církevní restituce. Jde jí o to, aby došlo k tomuto ohromnému majetkovému a finančnímu převodu a TOP 09 ví, že když tato vláda padne, budou nové volby, tak prostředí pro tento obrovský majetkový a finanční přesun po volbách už nemusí být zdaleka tak příznivé, jako je v tuto chvíli v této Poslanecké sněmovně.

Stejně tak je zřejmé, že ODS a TOP 09 záleží na tom, aby se příští rok začaly přelévat miliardy korun z průběžného důchodového systému garantovaného státem do soukromých penzijních fondů, tzv. důchodová reforma spočívající v privatizaci velké části penzí. Příští rok od 1. ledna mají začít vznikat nové fondy, od příštího roku se do nich budou hlásit první občané na základě jejich reklamní kampaně. Kdyby byly volby letos, kdyby byly volby v letošním roce, tak by ještě byla šance, aby nová vláda tento druhý pilíř mohla zrušit. To by přece znamenalo, že by významné finanční skupiny přišly o přístup k desítkám a v budoucnu stovkám miliard korun, které mají být vyvedeny z průběžného důchodového systému. Já jsem přesvědčen, že vedle církevních restitucí je právě privatizace části státních penzí druhé důležité pojítko, které ještě v tento okamžik drží pohromadě ODS a TOP 09. I proto musí Nečasova vláda dnes ještě přežít kvůli církevním restitucím a kvůli privatizaci penzí.

Jestliže dnes vláda přežije toto hlasování, platí, že půjde o vládu, která bude přežívat navzdory vůli většiny naší společnosti. Kolem vládních reforem, o kterých zde mluvil předseda vlády, se přece nevede žádný dialog, žádná širší veřejná debata. Reformy jsou prosazovány ve strojovém tempu, často fanaticky, často chaoticky, bez vysvětlování, bez jakékoliv obhajoby. Postupuje se metodou pokus-omyl. Experimentuje se na občanech České republiky, a to bez nejmenších sociálních ohledů. Také proto odešly odbory z tripartity. Také proto naší zemi hrozí neklid, naší zemi hrozí sociální protesty a stávky.

Nečasově vládě se povedl smutný rekord. Stala se první vládou po listopadu 1989, proti které přišlo na Václavské náměstí demonstrovat více než sto tisíc občanů. A každý opravdu masový protest na Václavském náměstí má přece hlubokou symboliku. Na podzim 1989 právě masové protesty na Václavském náměstí u sochy sv. Václava vedly k pádu komunistického režimu a minulou sobotu lidé, kteří se sešli na Václavském náměstí, požadovali odchod vlády, požadovali nové volby a zvonili klíči. Občané začínají být rozzlobeni nejenom na Nečasovu vládu a její politiku, ale také na systém, který umožňuje tvářit se, jako by se nic nedělo a na systém, který umožňuje vládě ignorovat kritiku velké části společnosti. Ohrožena dneska už není jenom společenská podpora vlády. Vláda už žádnou silnější oporu ve společnosti nemá, ale ohrožena je demokracie. Ohrožena je víra v to, že prostřednictvím demokratických mechanismů jsme schopni dosáhnout nápravy problémů. Východiskem ze společenské frustrace by mohly být nové volby. Tím, že se ODS a TOP 09 novým volbám brání, tím, že se snaží prodlužovat agonii této vlády doslova za každou cenu i za pomoci přeběhlíků platforem a čehokoliv dalšího, tak přece jen dále přikládají pod kotel sociálního napětí. Přikládají pod kotel sociální a občanské nespokojenosti. Tímto svým postojem vládní strany ve skutečnosti pomáhají růst i extremistickým silám, které parazitují na té současné hluboké společenské frustraci. Pomáhají růst a posilovat těm, kteří volají po návratu vlády pevné ruky nebo dokonce po návratu režimu, který tady byl před rokem 1989. Tohle je skutečně velmi smutný výsledek pravicového vládnutí, které tady v těchto posledních letech zažíváme.

Pan premiér tady o tom hodně mluvil, mluvil o důvodech, proč by vláda měla přežít a já chci říct, že to je velký vládní mýtus. Je to prostě nepravda a nesmysl, že nás vládní reformy vzdalují od propasti. Není pravda, že nás vzdalují od řecké cesty. Skutečností je, že to, co dělá vláda v oblasti rozpočtové a hospodářské politiky, tak nás do rozpočtové a hospodářské propasti přímo žene.

Nelze - a to platí - nelze zajistit dlouhodobě udržitelnou rozpočtovou stabilizaci, nelze zajistit vyrovnání veřejných rozpočtů bez hospodářského růstu.

K rozpočtové stabilitě se nelze proškrtat. K rozpočtové stabilitě dlouhodobě udržitelné se nelze dostat permanentním zvyšováním daně z přidané hodnoty.

Vláda přehnala zvyšování nepřímých daní, zejména DPH, vláda přehnala mzdové a další plošné škrty, oslabila spotřebu domácností, oslabila vnitřní poptávku, takže naše země neroste. Jediné, co nám i nadále roste, je veřejný dluh. Veřejný dluh roste takovým tempem, že už brzy dosáhne dvojnásobku hodnoty z roku 2006. A nemluvě o dopadech reforem na sociální soudržnost. Není možné relativizovat dopad škrtů na životní úroveň velké části našich domácností. Není možné pohrdavě tady mluvit o tom, že nikdo v naší zemi nemá sociální problémy, že tady nejsme ohroženi chudobou, že si to snad lidé ty problémy vymýšlí. To není pravda.

Řada vládních opatření má takové důsledky, že se stále více lidí ocitá v naprosto v sociálně bezvýchodné situaci. Vládní reformy lidem nenabízejí žádnou pozitivní alternativu. To je přece motorem účasti na protivládních protestech. Kdyby tady nebyly reálné problémy ve společnosti, kdyby je lidé necítili na své vlastní kůži, tak by jich nikdy nepřišlo sto tisíc na Václavské náměstí. Tohle není možné ignorovat, vláda se nemůže tvářit, že se ve společnosti nic takového neděje.

Když se podíváme na naši ekonomiku a hospodářství, tak přece vidíme, že se našemu hospodářství vede mnohem hůř, než se vede ekonomice v Polsku a než se vede ekonomice na Slovensku. I tam probíhá rozpočtová konsolidace, ale dělají rozpočtovou konsolidaci s ohledem na hospodářský růst. Dělají ji s ohledem na pracovní místa. Ale to se bohužel v České republice neděje.

Máme tady schválenou daňovou reformu, máme tady schválenu tzv. důchodovou reformu. Pokud tyto obě reformy včas nezrušíme, a šancí na jejich zrušení jsou právě nové volby, tak tyto dvě reformy zasadí veřejným rozpočtům další těžký úder. Z toho se budeme jenom velmi obtížně vzpamatovávat. Teď je ještě čas. Je ještě čas zrušit daňovou reformu, kterou prosadil ministr Kalousek a která připraví veřejné rozpočty o desítky miliard Kč. Je ještě čas zrušit tzv. druhý pilíř v rámci důchodové reformy, protože začnou odtékat miliardy, v dalším roce desítky a posléze stovky miliard korun, které se ocitnou mimo kontrolu státního důchodového systému.

Dámy a pánové, my jsme jako sociální demokraté přesvědčeni o tom, že pokud se včas nezmění vládní hospodářská a rozpočtová politika, nebudeme schopni v příštích letech plnit požadavky snižování rozpočtového deficitu bez naprosto drastických sociálních škrtů a bez naprostého rozpadu státu. Musíme změnit hospodářskou politiku. Vedle snižování schodku se musíme soustředit i na podporu růstu a zaměstnanosti. Jinak nebudeme schopni tuto obtížnou rozpočtovou situaci vymanévrovat. A v tom nám nepomohou ratingové agentury. To musí udělat česká vláda. Nemůže to udělat tato vláda. Tato vláda nemá žádný plán, nemá důvěru občanů.

Dámy a pánové, my jsme jako sociální demokraté v jasné situaci. Jestliže navrhujeme nové volby, jestliže chceme, aby lidé měli možnost rozhodnout o složení příští vlády, nemůžeme v tuto chvíli postupovat jinak, než že budeme hlasovat proti návrhu na vyjádření důvěry Nečasově vládě. Tato vláda nemá důvěru občanů. Vláda se nachází ve vleklé morální krizi. To, jak se koalice rozpadla ve skutečnosti ohrožuje i demokratickou legitimitu vlády.

Hlavním motorem přežití této koalice je strach z nových voleb. A kšefty, které jsou spojeny s vyhlídkou na privatizaci penzí, privatizaci zdravotnictví a privatizaci sociálního systému. Vládnutí za pomoci odpadlíků, za pomoci nikým nevolených stran a platforem vede společnost do naprostého morálního marasmu a ještě dále prohlubuje příkop mezi občany a mezi politickou reprezentací.

Vláda svými nespravedlivými a chybnými reformami zhoršuje ekonomickou situaci země. Takové vládě poslanci sociální demokracie v žádném případě důvěru v dnešním hlasování nevysloví. Znovu chci zdůraznit, že jediným rozumným demokratickým řešením jsou nové volby do Poslanecké sněmovny. Vyjádřeme vládě nedůvěru dnešním hlasováním a dohodněme se příští týden na rozpuštění Poslanecké sněmovny, ať mohou rozhodovat občané. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)