Takovým argumentačním pověrečným škvárem je, že nepřizpůsobivost Romů je geneticky podmíněná. V podstatě šovinisickým způsobem (podle Nicolase Chauvina, vojáka naolenonských válek, proslulého nepřátelským štvaním) takto negativně přispívají do debaty o etnických a lidských právech Romů. Nenápadně ospravedlňují rostoucí xenofobii a rasismus majority a snaží se jí odvodit dokonce z biologicky zakódovaného odporu k jinakosti a pudu sebezáchovy.
Připomenu, že věda identifikuje Romy v dávné předárijské mohendžo-harappské kultuře v povodí Indu z přelomu 3. tisíciletí př. n. l. K této kultuře patřila výstavná města s pravidelnými ulicemi, domy s kanalizací a zatím nerozluštěné písmo. Kulturně primitivnější Arijci tuto civilizaci napadli, jejich zvyky převzali a původní obyvatele, pokud je nevyvraždili tak je odsoudili k živoření na okraji společnosti.
Nové rozdělení společnosti pak imigrovaní Arijci zafixovali kastovním systémem, který neprivilegovaným kastám ponechal činnosti velmi podřadné a méně hodnocené. Tak žili i dnešní Domové, příbuzní našich Romů v Indii. Příslušnost k nižší kastě nebyla rozhodně dána genetickou méněcenností, ale společensko-mocenským a náboženským ovlivněním.
Laici dnes na internetu oživují znovu rasové teorie, které byly jednohlasně odmítnuty vědeckou obcí. Když známý genetik prof. James Dewey Watson v rozhovoru pro Sunday Times uvedl, že inteligence je u různých ras podmíněna odlišně kvalitními geny a že černá rasa je méně inteligentní než bílá, byl po právu svými vlastními kolegy profesně exkomunikován (byla mu m.j. odepřena Nobelova cena).
V ČR na tyto názory navazuje zejména psycholog Petr Bakalář, který publikoval kontroverzní díla „Tabu v sociálních vědách“ (2003) nebo „Psychologie Romů“ (2004). Opakuje smyšlenku, že genofond ras se ustálil selekčním působením a dokládá tak genetickou předurčenost asociálního chování a „morální tuposti“. Opakuje že vyšší natalita „problematických“ ras jako jsou negroidní rasy a u nás Romové, zhoršuje kvalitu světové populace.
Pan Bakalář je autor, na nějž použít slovo kontroverzní je velmi slabé. Nebál bych se ho označit v jistém smyslu za pokračovatele rasových teorií šířených za časů Třetí říše. A označovat kritiku těchto nesmyslů za projev tzv. „Ausschwitzkomplexu“ prokazatelně pochází z temných zákoutí politického extremismu.
Nebezpečné a škodlivé jsou tyto pseudovědecké argumenty zejména v souvislosti s problémy v soužití s Romy na severu Čech i jinde a s rizikem nárůstu společenské agrese. Podlehnout těmto nesmyslům znamená nastoupit cestu do pekel, do područí neonacistických a fašizujících proudů.
Prof. Jana Keller upozorňuje na sílící jev, že když se elity vyvlékly z financování sociálního státu, střední třída z nějakého důvodu není naštvaná na tyto elity, ale na „losery a cikány“, na které dle svého mínění musí platit. Společnost, ve které je normální dát někomu statut „parvenue“, pak ale má významně snížený respekt k lidským právům a důstojnosti vůbec.
Nikoliv náhodou KSČM má ve svém volebním programu přímo cíl bojovat proti všem formám diskriminace a intolerance včetně rasismu a neofašismu. Lidé vystavení dlouhodobému vyloučení prostě nemají stejné podmínky jako ostatní. Nechci snižovat význam problémů s Romy. Ty ale mají historické a sociální kořeny, nejsou biologicky podmíněné. A jako k takovým je třeba k nim přistupovat.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Dolejš - profil
