Ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo ve věstníku č. 4/2012 doporučený postup pro výběr poplatku za výběr lékaře operatéra, či porodníka. Od. 1.června 2012 si tak každý občan může za příslušný poplatek 5000 Kč zvolit konkrétního operujících lékaře, nebo porodníka, nebo dokonce za 15 000 Kč primáře oddělení.
Toto opatření však zásadně deformuje dosavadní principy poskytování zdravotní péče, které jsou zakotveny v Ústavní Listině základních lidských práv a svobod.
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištěn má být péče hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a podle čl. 31 Listiny má být garantováno její poskytování bez další platby nad rámec plateb z veřejného zdravotního pojištění.
Bohužel, již samotný Zákon o zdravotních službách a novelizovány zákon O veřejném zdravotním pojištění znamenají prolomení ústavních principů bezplatnosti péče. V zákoně o zdravotních službách oproti předchozí úpravě (oproti zákonu O péči o zdraví lidu) mizí právo na svobodnou volbu lékaře ( je záměrně nahrazeno jen právem na svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele). Termín poskytování zdravotní péče je nahrazen termínem poskytováním zdravotních služeb, který Ústavní listina nezná.
V novele zákona o zdravotním pojištění je nově zakotveno, že z veřejného zdravotního pojištění se hradí jen ekonomicky nejvýhodnější, resp. ekonomicky nejméně náročná varianta léčby.
Veškerou péči, která je poskytnuta nad rámec této ekonomicky nejméně náročnější varianty, je pak pojištěnec povinnen uhradit z vlastní kapsy. V podstatě tak dosud platné právo na bezplatnou zdravotní péči bylo nahrazeno povinností zaplatit za všechno, co není ekonomicky nejvýhodnější variantou zdravotní péče. V rozporu s Ústavní listinou je i skutečnost, že ekonomicky nejméně náročnější varianta zdravotních služeb není zákonem stanovena. (Ústavní listina přitom stanoví, že rozsah hrazené zdravotní péče musí být stanoven zákonem, což není).
Pouze to, co je nad rámec ekonomicky nejvýhodnější varianty zdravotní péče, je vydáváno ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví, jako seznam tzv. nadstandardní péče za příplatek.
Dosavadní zásada bezplatnosti lékařské péče je tak postupně rozmělňována – nejdříve tzv. regulačními poplatky, nyní platbou za tzv. ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče. Současně dochází se zavedením poplatku za volbu lékaře i k porušení ústavního principu rovnosti přístupu ke zdravotní péči. Není totiž nijak zajištěno, že pacienti bez prostředků na volbu lékaře nebudou do budoucna operováni jenom lékaři nejméně zkušenými, kteří tzv. « zbyli », protože si je nikdo nezaplatil.
Doporučený postup sice stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb (rozumněj fakultní, resp. státní nemocnice), která umožní vybírání poplatku za volbu lékaře, je povinna zajistit, aby v žádném případě nebyli kráceni na svých právech ostatní pacienti, kteří si lékaře nezvolili, ale to nic neřeší. Jedná se o pouhou deklaraci a není zřejmé, jak toto opatření bude efektivně zajištěno, kontrolováno a vymáháno.
Navíc je celé opatření zřejmě protizákonné, protože je pouze součástí věstníku a není součástí zákona o zdravotním pojištění, kam správně náleží.
Mimochodem, předchozí návrhy podobné právní úpravy, ještě od ministra Julínka, podobné záměry obsahovaly – v novelách zákona o zdravotním pojištění a potýkaly se právě s problémem zajištění principu rovného přístupu ke zdravotní péči pro všechny pacienty. Současné ministerstvo zdravotnictví tedy v podstatě problematické zakotvení tohoto návrhu do zákona obešlo zavedením možnosti připlácení formou věstníku.
Všechny tyto postupné kroky však vytvářejí podmínky, ve kterých je narušen princip rovného přístupu ke zdravotní péči a veřejný systém zdravotní péče se přetváří v mechanismus s možnými diskriminačními dopady. Na problematičnost těchto opatření upozornil Ústavní soud již v roce 2002 (viz nález Pl. ÚS 14/02). Podobný problém je i v rozporu se zásadou rovného přístupu ke zdravotní péči, zakotvenou v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.
Všechna tato opatření - legislativní i administrativní, spolu s naprostou neprůhledností úhrad zdravotnickým zařízením, s tím, jak se ministerstvo postupně zbavuje pravomocí i zodpovědnosti při stanovování úhrad léčiv a tvorby sítě zdravotnických zařízení, jak všechna důležitá rozhodnutí jsou ponechávána již jenom na managementech a správních radách zdravotních pojišťoven, bez náležité veřejné kontroly, umožnění toho, aby někteří vlastníci a provozovatelé nemocnic a dalších zdravotnických zařizení současně ovládali zdravotní pojišťovny - to vše postupně ničí funkční solidární systém veřejného pojištění a nahrazuje ho soukromým se všemi dopady na 90 % občanů s průměrnými a nízkými příjmy. Postupně totiž dochází k rozdělení zdravotní péče na péči pro bohaté a pro chudé. Spolu s připravovaným zavedením různých pojistných plánů zdravotních pojišťoven dojde k dokonání těchto záměrů a mnozí lidé nebudou mít dostatek peněz na úhradu zdravotní péče.
Je to smutné, ale lidé se dosud z vývoje v letech 2006-2010 nepoučili a ve volbách umožnili vznik vládní koalice, která zřejmě dokoná privatizaci oněch 220 miliard veřejných prostředků ve zdravotnictví každý rok...
Zdravotnictví je totiž obrovský byznys. Každý, kdo je nemocný, dá všechny peníze za to , aby byl zdravý, protože všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic !
Ti, kteří to pochopili, dnes ovládají významné finanční toky a ovlivňují zákony ve prospěch svého byznysu... Mnozí lidé jsou roztrpčení a nazlobeni tak moc, že už nechtějí jít k volbám, protože « nemají koho volit ». Všem těmto lidem však vzkazuji:
Vážení, uvědomte si, že Ti lidé, kteří na současném nepořádku v naší zemi rýžují a mají se skvěle, k volbám určitě přijdou a budou volit ty, kteří jim budou pomáhat k ještě větším ziskům.
A volby budou platné, i pokud by přišlo volit jenom pár lidí!
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kdu.cz
