Vyjádřil své znepokojení nad vývojem v této zemi a s podivem zúčastěných všechno zlo připsal na stranu proasadovských sil, tedy především jejich milic. V této souvislosti je zajímavé, že i podle řady západních médií však vražd a eskalace bojů se dopouštějí také tzv. povstalci. U nich je zásadní otázkou, jak jsou zásobováni. O tom, že jde o více než podivné cesty a podivné dodavatele zbraní ze zahraničí, se zjistit pravdu nedaří. Prozápadní koalice jednosměrně směřuje proti prezidentu Asadovi a jeho vládě, jako vždy jde nejen o suroviny, ale také o ropovod vedoucí z Iráku do Středozemního moře. K tomu si přičtěme stále ještě nevyrovnané účty mezi Izraelem a Sýrií. Izrael dosud totiž ani neopustil zabrané Golanské výšiny, které odejmul severovýchodnímu sousedu v jedné ze zdejších podivných válek.
Výsledky Annana jsou tedy součástí mediální války, protože jednoznačně, jak ukázalo právě zmíněné exposé, je na straně prozápadních povstalců. Nikdy se ani nezeptal, anebo to zmíněné exposé neobsahuje, co se stalo s těmi, kteří žili na místech, které povstalci ovládli a byli stoupenci prezidenta Asada. Jde o nebezpečnou historickou paralelu, třeba k situaci v letech 1936 až 1939 ve Španělsku, kdy Frankovi ozbrojenci povraždili na svých územích tisíce republikánů, tedy stoupenců oficiální vlády, a další vsadili do táborů anebo do vězení. Zkušenost z doby nedávné z oblasti Libye nám to, že ani dvacáté první století není imunní, jen potvrzuje.
Demokracii hlásající západní svět tam kvůli naftě a zájmům svých globalizovaných monopolů spustil vojenský konflikt a připouští, že v této zemi přestala platit ona lidská práva, která tak obhajoval. Namísto nich se začíná uplatňovat právo šárii a dříve prosperující stát je před rozpadem a snaží se ho ovládnout, a v některých místech už ovládají, militantní muslimští fanatici.
Situace až dramaticky připomíná i rok 1938 u nás. Tehdy britský premiér se souhlasem dalších západních demokracií vyslal k nám jako zprostředkovatele lorda Runcimana, jenž se tu pohyboval něco přes měsíc. Neznal situaci. Proněmecká, henleinovská propaganda podporovaná ze zahraničí dokázala si ho získat a objektivní informace prostě nebrat na vědomí. Proto výsledkem jeho mise byl konec Československa, protože jeho závěry přijaly mocnosti a nakonec je prosadily v Mnichově. Názor dr. Beneše a vlastně většiny našich obyvatel nebyl vzat na vědomí. Rozhodnuto bylo bez nás o nás. Nyní se o totéž snaží kapitalistický svět, jenž má své zájmy v Sýrii, jako své zájmy ve Španělsku mělo Německo a Itálie a v Československu Německo a Maďarsko. Proto mě exposé pana Annana nejen zklamalo, ale připadá mi velmi jednostranné a neřešící situaci, naopak spíše ji eskaluje.
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: KSČM
