Sebekriticky přiznávám, že i některá má vyjádření mohou na zastánce jiné pravdy působit podobně, jako červený hadr na býka, a proto se v zájmu Šumavy budu snažit nejitřit city a pocity těch, kteří zastávají jiný názor. Apeluji na to, abychom s chladnou hlavou a na základě faktů, nikoli emocí, hledali konsenzus.
Opakování loňské hysterie totiž nepřinese užitek nikomu a nejméně samotné Šumavě.
Je ale otázkou, zda je možné ještě nějaký kompromis najít. Oceňuji samozřejmě, že se odehrála jednání mezi vedením parku i zástupci aktivistů o způsobu a rozsahu zásahu proti kůrovci. Výstupy z těchto jednání mne ale rozhodně žádným klidem nenaplňují, ba právě naopak. Dle vyjádření odpůrců těžby jsou připraveni znovu organizovat blokády, pokud vedení parku nevyhoví jejich požadavkům. Druhá strana, současné vedení parku a obyvatelé Šumavy, se zase připravují na blokádníky a posílají je protestovat domů. A do toho všeho promlouvá z Bruselu pan komisař pro životní prostředí Janez Potočnik, který se obává, aby celoplošné kácení stromů kvůli kůrovci vážně nepoškodilo místní ekosystém a nezanechalo trvalé stopy na lesním porostu a zvířectvu, které se v něm skrývá.
Kdo se domnívá, že nepřehledná situace prospívá Šumavě a jejímu národnímu parku, měl by se jít coby nenapravitelný optimista léčit. Naopak, spory jednotlivých stran a jejich medializace, více či méně pokroucená, prospívají jen některým jedincům a jejich ambicím. Následné spory o legálnosti zásahů i blokád má slova jen potvrdí. Co by tedy mohlo pomoci? Podle mého jen zákon o Šumavě, po kterém vytrvale volám a který stále pan ministr Chalupa parlamentu nepředložil. Naopak pan ministr svým sáhodlouhým projevem k nedávno projednávanému návrhu „šumavského“ zákona, předloženého Plzeňským a podporovaného Jihočeským krajem, docílil toho, že jednání o něm bylo z důvodu pozdní hodiny přerušeno a odloženo na neurčito. To má být cesta ke kompromisu? To má být cesta pro Šumavu?
Ptám se, proč je postoj Ministerstva životního prostředí vůči kvalitnímu návrhu zákona tak zarputilý? Je za tím obava pana ministra podpořit návrh, za kterým stojí opoziční strana? Proč ministerstvo tvrdošíjně trvá na předložení vlastní podoby zákona, když už je jeden hotový? Již loni v létě jsem vyzýval k zahájení odborné debaty a odpovědného projednávání budoucího zákona. Za logické východisko jsem považoval využít již hotový návrh zákona plzeňského zastupitelstva a jednat o případných změnách některých jeho parametrů, otevřít odbornou diskuzi, najít kompromisní řešení a neztrácet čas s vytvářením kompletně nového návrhu. Domnívám se, že Plzeňský kraj připravil kvalitní návrh zákona, postavený na ochraně cenných území, podpoře zachování zdravých lesů a zohlednění potřeb všech dotčených stran. I přesto, že k některým aspektům přistupuje návrh zákona poněkud radikálněji, že bych si já osobně představoval, soustředí se na to podstatné, čímž je ochrana přírody a krajiny a zároveň nezapomíná na rozvoj a život šumavských obcí.
Můžeme nyní jen doufat, že Šumava nedoplatí na laxní přístup Ministerstva životního prostředí a i přes neexistenci tolik potřebného zákona, najdou všechny zúčastněné strany, zástupci správy parku, ekologických organizací i místních samospráv kompromisní řešení a šumavské horké léto se konat nebude. Ruku do ohně ale za to nedám…
Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje a stínový ministr životního prostředí
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kraj-jihocesky.cz
