Ještě to není tak dávno, kdy jsme měli, v komplexním pohledu, jeden z nejlepších systémů zdravotní péče na světě. Tím komplexním pohledem míním i dostupnost pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Při svých návštěvách v USA mě překvapilo, že tamní lékaři, kteří o našem zdravotnictví něco věděli, nešetřili chválou na systém zdravotní péče v ČR. Jistě, bylo to dáno také tím, že máme špičkové lékaře v nejrůznějších oborech. Zatímco v USA se teď reviduje zdravotní politika směrem k evropskému modelu, tak naši vládní zdravotničtí experti se vydávají cestou k modelu, který bude znamenat, že nemoc bude pro pacienta a jeho rodinu zároveň ekonomickou katastrofou.
Mnozí budou říkat, že zdravotnictví se musí reformovat, jinak nebude na drahé léčebné postupy. Jak učili staří klasikové - všechno souvisí se vším. Když se zastaví do nebe volající rozkrádání ve všech sférách, zvláště v té vojenské, kde utíkají z rozpočtu miliardy a miliardy, budou peníze na zdravotnictví.
Šetřit v systému zdravotnictví? Ano. Ale na jiných místech než se chystá šetřit vláda respektive zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovna by měla být pouze jedna – veřejnoprávní, pod důkladnou veřejnou kontrolou. Ušetří se na drahých budovách, na horentních platech „manažerů“. Toto slovo dávám do uvozovek, protože nikdo z nich by se tak, jak se chová k penězům vybraným od zdravotních pojištěnců, nechoval k penězům vlastním. Co je to za vrcholového manažera, když dovolí, aby ze systému unikly např. dvě miliardy na elektronické zdravotní knížky, které se nikdy nebudou používat!
V současné době probíhá nebývalý nátlak na síť veřejných zdravotních zařízení, aby byla rušena celá oddělení nemocnic, či dokonce nemocnice celé. Tento krok k radikálnímu omezení zdravotní péče bude znamenat ve svém důsledku katastrofu pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Tak nějak tuším, odkud vítr vane. Budou zrušeny nemocnice v majetku státu, krajů, či měst aby mohla vyrůst síť daleko náročnějších a dražších nemocnic soukromých.
Léčba v soukromých nemocnicích nebude znamenat cestu k vyléčení pacienta, ale k odčerpání co nejvíce peněz.
Příklad z poslední doby, který znám z vyprávění. Do jedné soukromé nemocnice byl přijat pacient s dušností. Jelikož tato nemocnice neměla pro diagnózu vhodný respirační přístroj – prý snad neměla vůbec žádný, jak říkali sousedé onoho pacienta (to se mi ale nechce vůbec věřit), tak pacienta převáželi cca 120 km do jiné nemocnice stejného vlastníka (místo, aby ho umístili do jakékoliv nejbližší nemocnice, kde onen přístroj měli). Převáželi ho v horku, bez klimatizace a což je neuvěřitelné, bez jakéhokoliv respiračního přístroje, stařičkou sanitkou, bez lékaře!!! Tato cesta jim prý trvala 4 hodiny. Na konci cesty jim pacient zemřel.
Takže, soukromému zdravotnickému zařízení vůbec nešlo o pacienta, ale jen a jen o peníze, které za něho mělo dostat a určitě také dostalo.
V zemích, kde se dodržují zákony a existuje vymahatelnost práva, by takováto nemocnice platila rodině zemřelého takové peníze, že by jí nic takového ani v náznaku nenapadlo. Kdežto tady, při současném stavu naší justice, si může být vlastník jistý, že inkasuje za jeho vinou zemřelého pacienta a nikdo nic nepodnikne, protože nebude mít na drahé advokáty peníze, při nejistotě soudního verdiktu.
Naším programem je nerušit síť veřejných nemocnic. Nečinit žádné kroky, které by byly nevratné a ve svém důsledku by byly popravou našeho zdravotnictví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Hannig
