„Zákonem církvím vracíme jejich právoplatný a komunisty ukradený majetek. Současně s tím umožníme, aby se církve po mnoha letech závislosti na státu postavily na vlastní nohy. V praxi to bude znamenat, že stát postupně utlumí vyplácení platů duchovních. Státnímu rozpočtu to ušetří kolem 1,5 miliardy ročně,“ shrnul cíle zákona jeho zpravodaj a poslanec ODS Marek Benda.
Podle něj stát nemůže s řešením vztahů státu s církvemi vyčkávat na ekonomicky příznivější dobu. „Majetkové nároky církví opakovaně potvrdil ústavní soud. Pokud bychom jejich řešení opět odsunuli, budou státu hrozit hromadné žaloby a živelné vydávání majetku, možná i nad rámec toho, s čím právě schválený zákon počítá. Další přešlapování by se proto státu mohlo prodražit. Náklady na chod církví a platy duchovních by se navíc ve stávajících podmínkách časem skokově zvyšovaly. Zaprvé kontinuálně roste počet duchovních, za druhé by bylo třeba začít vyplácet i nové církve, které v současnosti čekají na registraci,“ doplnil Benda.
„Zákon je historicky unikátní v tom, že vychází z dohody státu se všemi sedmnácti církvemi, které působí v České republice. Nestraní proto nejsilnější římskokatolické církvi, ale spravedlivě zohledňuje všechny církve a náboženské společnosti bez ohledu na jejich velikost a sílu,“ doplnil Benda.
V konečném hlasování poslanci schválili pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, který iniciovala poslankyně ODS Ivana Weberová. Podle něj zákon nad rámec hmotně právních podmínek pro vydání majetku explicitně říká, že církve budou muset samy doložit, že příslušná zemědělská nemovitost nebo věc patří do jejího původního majetku. Neprolomitelnou hranicí je prokázané vlastnictví k 25. únoru 1948.
Česká republika si upravuje své vztahy s církvemi jako vůbec poslední země postkomunistického bloku.
Církevní restituce v bodech:
1. Církve budou muset prokázat, že danou nemovitost nebo pozemek vlastnily k 25. únoru 1948 a naplnit další podmínky stanovené zákonem. Tato hranice je neprolomitelná. O vydání pozemku rozhodne Pozemkový fond nebo Lesy České republiky podobně jako u restituentů, kterým byl majetek vydáván na základě zákona o půdě z roku 1991.
2. Finanční náhrada ve výši 59 miliard se bude církvím vyplácet v průběhu příštích 30 let (80 procent připadne katolické církvi, 20 procent si rozdělí ostatní církve). Průměrná roční splátka ze státního rozpočtu tedy činí zhruba 2 miliardy korun. Pro porovnání, roční náklady na chod církví a platy duchovních činí v současnosti 1,445 miliardy korun ze státního rozpočtu. Tato částka bude souběžně s vyplácením finanční náhrady postupně utlumována, po sedmnácti letech ukončí stát její vyplácení úplně.
3. Výpočet finanční kompenzace nestaví církve do výhodnější pozice než původní restituenty v devadesátých letech. Pouze se vycházelo z průměrných tržních cen pozemků, které při dřívějších restitucích ještě neexistovaly. Církve nemají oproti původním restituentům možnost žádat o náhradní pozemky a bude jim vyplacena paušální náhrada za veškerý nevydaný majetek.
4. Hodnota vraceného majetku a výše finanční kompenzace za nevydaný majetek byla stanovena vládní komisí již v roce 2007 na základě detailních podkladů od církví a náboženských společností, Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR. Současná vláda tento výpočet přijala a zvolenou metodu výpočtu potvrdila jako vyhovující renomovaná auditorská společnost Ernst & Young.
5. Navrácení majetku do rukou církve a související finanční vyrovnání narovná majetkoprávní vztahy a pomůže nastartovat rozvoj mnoha českých obcí, na jejichž území se majetek církví – doposud blokovaný zákonem o půdě - nachází. Na místě navrácených chátrajících budov budou moci vznikat například hospice či jiná sociální zařízení, která církev tradičně provozuje.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
