ODS: ČSSD se snaží zamaskovat žalostné hospodaření svých hejtmanů

„Je vidět, že ČSSD se ve volební kampani nebude pokoušet o nic jiného než zamaskovat žalostné výsledky svých hejtmanů. Skutečnost je taková, že zadlužení krajů se od roku 2008 téměř zdvojnásobilo. Hejtman a místopředseda ČSSD Michal Hašek prokázal, že nerozumí veřejným rozpočtům. Jinak by v souvislosti s předchozí úspěšnou vládou hejtmanů ODS nemohl tvrdit, že schválený úvěr je to samé jako skutečný dluh,“ konstatuje kandidát ODS na hejtmana Středočeského kraje Raduan Nwelati.

„Právě ve Středočeském kraji je dobře vidět, jak se ČSSD podařilo úvěr promrhat na provozní výdaje. Přitom ale sociálně demokratické vedení kraje neúnosně krátilo finance na školství a sociální oblast, a to jen proto, aby mohlo realizovat podezřelé a předražené zakázky,“ dodává Nwelati.

„Liberecký kraj v posledních třech letech projídal peníze, které měl investovat. Rostly výdaje na krajský úřad a vesele se utrácelo. Přes protesty ODS například neustále rostou výdaje na krajské zastupitelstvo. V roce 2005 činily pouhých 19 milionů, v roce 2012 však činí již 34 milionů korun,“ upozorňuje na problémy v hospodaření kraje Eva Bartoňová, kandidátka ODS na hejtmanku Libereckého kraje. „Kraj přitom neumí smysluplně utratit ani to, co si v rozpočtu naplánuje. Tato nezodpovědnost je vidět například na katastrofálním stavu silnic,“ dodává Eva Bartoňová

Údržba silnic ale dělá ČSSD problémy i v jiných krajích: „Velkým problémem našeho kraje je obrovská druhotná zadluženost v oblasti údržby komunikací. Dluh na údržbě více než 3 700 km se odhaduje na 8 miliard korun,“ konstatuje Miloslav Plass, kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje.

Rekordmany mezi zadlužujícími se kraji jsou ty, ve kterých vládne ČSSD spolu s tichou či otevřenou podporou KSČM. V nich vzrostlo zadlužení téměř na trojnásobek. Přeborníkem je Karlovarský kraj, kde dluh za období 2008 – 2011 vzrostl 6,6krát. „Za vlády ODS Karlovarský kraj hospodařil v kladných číslech. Dnes naopak patří mezi kraje, jejichž zadlužení od roku 2008 procentuálně narostlo nejvíce, “ konstatuje Petr Šindelář, lídr krajské kandidátky ODS v Karlovarském kraji.

Od roku 2003 kraje pod pravicovým vedením vygenerovaly polštář přesahující 10 miliard korun, který v dalším období udržovaly. Stabilita krajských financí tak byla až do roku 2008 dostatečně jištěna hotovostí. S nástupem sociálně demokratických hejtmanů se tento polštář prakticky ztratil. ČSSD tak dokázala během jednoho roku celou rezervu spotřebovat, zejména na provozní výdaje.

„Sociální demokracie převzala v roce 2008 Kraj Vysočina s jediným úvěrem a celkovými zůstatky na účtech 2,1 miliardy korun. V roce 2012 má zůstatky na účtech 0,6 miliardy a úvěry spolu s kontokorentem činí téměř 1 miliardu. Za tři roky tak sociální demokracie dostala do mínusu téměř 1,9 miliardy korun,“ komentuje hospodaření ČSSD v Kraji Vysočina lídr kandidátky ODS Ota Benc.

"Zadlužování Jihomoravského kraje je dobře vidět na letošním rozpočtu. Ten byl schválen s celkovými příjmy 5,15 miliardy korun a výdaji 6 miliard korun. Máme tedy deficitní rozpočet ve výši 850 milionů korun. Splátky všech úvěrů se postupem času vyšplhají až na 200 milionů korun ročně. Pokud k tomu připočteme další zbytečné výdaje, dostaneme se na 300 milionů korun, o které se zvýší výdaje, přičemž zdroj financování je nejistý. Považujeme to za naprostou bezohlednost současné koalice ČSSD a KDU-ČSL,“ zdůrazňuje Jiří Crha, kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje.

„V Jihomoravském kraji proběhla soutěž hledající dopravce na železnici. Kraj měl k dispozici nabídku soukromého podniku, která vycházela o 150 milionů korun levněji. Nevybral ji. Já se pak ptám, kde je šetření sociálnědemokratických hejtmanů?“ ptá se Jiří Crha, lídr kandidátky ODS v Jihomoravském kraji.

Fakta k hospodaření hejtmanů ČSSD od roku 2008

Zadluženost krajů vzrostla za vlády ČSSD o více než 50 % za tři roky. Zvýšila se ze 14,5 miliardy korun na konci roku 2008 na téměř 22,5 miliard korun na konci loňského roku.
V krajích, kde vládne ČSSD s tichou podporou KSČM, vzrostlo zadlužení téměř na trojnásobek! Zvýšilo se ze 1,6 na 4,8 miliardy korun.
Přitom jen v loňském roce stouply dluhy krajů o téměř 17 % na 22,3 miliardy korun.
Zadluženost krajů (v mld. Kč, k 31. 12. 2011):

Středočeský kraj: 3,179

Ústecký: 2,360

Olomoucký: 2,308

Pardubický: 2,308

Jihomoravský: 2,163

Karlovarský: 1,917

Moravskoslezský: 1,603

Zlínský: 1,597

Královéhradecký: 1,225

Vysočina: 1,034

Liberecký: 0,779

Jihočeský: 0,297

Plzeňský: 0,000

Podíl dluhu krajů na HDP za období 2008 – 2011 vzrostl o 54 % (z necelých 0,4 % HDP na 0,6 % HDP), čímž předběhl dynamiku dluhu ústředních vládních institucí, vykazující růst 46 % (z 26,4 % na 38,6 %).
Příjmy krajů z větší částí tvořily přijaté transfery, a výpadky výnosu sdílených daní v důsledku ekonomické krize ovlivnily státní rozpočet i rozpočty krajů v podobné míře, takže rozhodně nelze říci, že by to byly právě kraje, kdo by měl být obecným vzorem pro rozpočtovou odpovědnost v celé ČR, jak by chtěli někteří socialističtí hejtmani namlouvat.
I mezi jednotlivými kraji jsou v růstu zadluženosti rozdíly. Přeborníkem je Karlovarský kraj, kde dluh za období 2008 – 2011 vzrostl 6,6krát, Středočeský kraj dluh zčtyřnásobil.

Vývoj dluhu pochopitelně záleží na schodcích v jednotlivých letech. Rekordního schodku dosáhly kraje v roce 2009, kdy deficit dosáhl 7,8 mld. Kč a došlo k historicky nejvyššímu meziročnímu absolutnímu nárůstu dluhu krajů.

· Do roku 2003 kraje pod pravicovým vedením vygenerovaly polštář přesahující 10 mld. Kč, který v dalším období udržovaly. A byť i formálně až do roku 2008 zadluženost krajů rostla, byla stabilita krajských financí vždy dostatečně jištěna. S nástupem sociálně demokratických hejtmanů došlo k razantnímu zmenšení tohoto polštáře. Socialisté doslova ze dne na den projedli léta vytvářenou rezervu.

· Kraje hospodaří s velkým objemem prostředků. Loni to bylo téměř 140 miliard korun. Celkové výdaje krajů mezi lety 2008 až 2011 vzrostly o 3,6 %, tedy o téměř pět miliard korun (4,85 mld.). Tento růst byl přitom tažen výdaji běžnými (provozními), které vzrostly o 6,2 %. Kapitálové výdaje, tedy výdaje na investice, naopak během tohoto období významně klesaly, a to o 10,6 %.

· V letech 2010 a 2011 byl zaznamenán meziroční pokles výdajů krajů. Běžné výdaje ale sociálnědemokratické vedení krajů dokázalo snížit jen v roce 2010. V loňském roce 2011 se pokles týkal výhradně kapitálových výdajů.

· Hned první rok po nástupu ČSSD do vlády v krajích přitom výdaje na platy vzrostly o 6,2 %. Poté byl růst nižší, ale za dosavadní období vlády ČSSD v krajích (2008 – 2011) se růst platů nezastavil. A to ani v letech, kdy všem ostatním zaměstnancům státní správy vyjma pedagogických pracovníků a zdravotnického personálu platy snižovaly. V loňském roce tak vydaly kraje na platy o 240 milionů korun více (o 10,6 %) než v roce 2008.

· Z běžných výdajů, hned po výdajích na dopravní obslužnost, vzrostly nejvíce výdaje krajů za nákup vody, paliv, energie, služby a ostatní nákupy. Růst těchto nákladů mezi lety 2008 a 2011 činil 21,2 %, tedy 953 milionů! A v žádném roce neklesal. Páni radní zřejmě měli jiná kritéria, důležitější než je cena…

· Těchto 953 milionů mohlo jít třeba do kapitoly neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím, kde jsou zahrnuty především přímé náklady na vzdělání poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů základním školám zřizovaným obcemi a dále neinvestiční transfery určené obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Právě na takovýchto organizacích kraje šetřily z provozních nákladů relativně nejvíce (-6,2 %, tedy více než 2,5 miliardy korun v letech 2008 až 2011).