Vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři, jak již jistě víte z médií a jak jsem také uvedl na veřejném slyšení zde v Senátu a jak to připomenuli mí předřečníci, práce na zde diskutované reformě systému financování regionálního školství, proti které se zvedla vlna protestů a jíž se týká projednávaná petice, tak tyto práce jsem zastavil. Tímto konstatováním bych samozřejmě mohl své vystoupení ukončit, ale rád bych v této souvislosti připomenul několik skutečností, které se týkají regionálního školství.
Je jasné, že regionální školství a jeho financování patří ke klíčovým oblastem veřejné služby nejen proto, že se přímo dotýká řady občanů, učitelů, ředitelů škol, nepedagogických pracovníků, žáků a jejich rodičů, ale i proto, že ovlivňuje velmi významně budoucí ekonomickou a sociální podobu naší země. To není fráze, ale je to řadou odborných analýz podložená skutečnost. I proto musíme brát velmi vážně varovné výsledky mezinárodního studia a srovnávání třeba ze strany OECD a dalších organizací, které ukazují průměrné klesající a nerovnoměrné výsledky českých žákyň a žáků a také nekonzistentní kvalitu výuky na českých základních a středních školách.
Rád bych zde připomenul několik čísel, která se týkají financování regionálního školství. V mateřských, základních a středních školách se nyní vzdělává 1 360 000 dětí a mladých lidí a věnuje se jim zhruba 230 odborných pracovnic a pracovníků. Průměrný měsíční plat pedagogického pracovníka se vloni pohyboval kolem 25 000 Kč, u nepedagogických pracovníků byla tato částka ve výši 14 500 Kč.
Rozsahu regionálního školství odpovídá i objem veřejných výdajů. V letošním roce představuje rozpočet pro regionální školství – rozpočet po vázání – 83,5 mld. Kč, to je o 13 mld. Kč více než v roce 2005, kdy vstoupil v platnost nový školský zákon, který mimo jiné zrušil osnovy a zavedl rámcové vzdělávací programy.
Dalších 34 mld. Kč směřuje letos do vzdělávání z rozpočtu krajů a obcí. Celkové veřejné výdaje na regionální školství tedy představují v letošním roce téměř 120 mld. Kč.
Z uvedených čísel jasně vyplývá, že výdaje na oblast regionálního školství průběžně rostou. Na druhé straně – to je potřeba zdůraznit a z toho vzniká řada problémů – ne vždy přesně korespondují s aktuálním demografických vývojem v jednotlivých skupinách vzdělávaných. Ministerstvo školství se proto snažilo, snaží a bude snažit najít optimální model, jak zajistit stabilní financování a fungování nejen regionálního školství, ale celého vzdělávacího systému.
Chceme-li mít totiž zajištěno kvalitní vzdělávání na školách, které počtem, dostupností a oborovou strukturou odpovídají potřebám populačního vývoje i možnostem veřejných rozpočtů, tak musí v našem školství dojít k systémovým změnám.
Jsem si ale také velmi dobře vědom – a to byl jeden z důvodů, proč jsem zastavil práce na této podobě reformy financování regionálního školství – že škola má roli nejenom místa, kde se setkávají vyučující s dětmi a mladými lidmi a kde probíhá vzdělávací proces, ale škola je také nositelem významných sociálně kulturních funkcí v tradičním životě jednotlivých obcí. Proto budu vždy preferovat takové řešení, které zachová existenci škol v obcích.
A protože mám řadu zkušeností s reformami z jiných oblastí školské a výzkumné politiky, tak dobře vím, že jakýkoliv reformní krok, pokud má být úspěšný, musí také zohledňovat rozpočtové možnosti, jinak způsobí více problémů, než kolik toho zlepší. V této chvíli je proto mým cílem se soustředit na přípravu rozpočtu resortu školství na rok 2013. Změny v systému financování regionálního školství, které musejí nastat, nelze provádět bez znalosti reálného ekonomického rámce, v němž bude možné vzdělávání dětí, žáků, studentů v nejbližších letech realizovat.
Paralelně samozřejmě vedu a povedu diskusi s ostatními kolegy ve vládě, ale také se zástupci krajů, s představiteli měst a obcí jako zřizovatelů škol v oblasti regionálního školství, ale také s odbornou veřejností, tím směrem, abychom společně definovali nějakou šířeji sdílenou představu o očekávání vůči školskému systému a také samozřejmě o jeho reálném finančním zajištění.
Z tohoto hlediska proto vítám i tu iniciativu, která mezitím vznikla na půdě Poslanecké sněmovny, na jejím základě už začala pracovat pracovní skupina složená z odborníků, politiků a nakonec i zástupců petentů, přizváno bylo také ministerstvo školství. A cílem této pracovní skupiny je podílet se na tvorbě optimálního modelu financování regionálního školství.
Vítám samozřejmě také tuto iniciativu Senátu a nabídku Senátu ke spolupráci. A věřím, že se nám společně podaří najít dlouhodobý a životaschopný model financování regionálního školství. Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
