Areál kláštera ve Vyšším Brodě je srovnatelný s jinými obdobnými církevními památkami např. ve Zlaté Koruně, Teplé aj. Podobně jako ony se skládá ze staveb církevních i hospodářských, kulturně cenných i staveb a ruin bez historické hodnoty. Nejvzácnější části – kostel, křížovou chodbu, knihovnu, kapli a část traktu kláštera, ve které je od 60. let v nájmu Poštovní muzeum, stát (i ten socialistický) vždy chránil a udržoval. Ostatní části, včetně některých původně církevních, byly hospodářsky využívány. V hospodářských prostorách byly městské provozovny a byty, (dosud tam jedna rodina bydlí). Hospodářské části stát postupně, jak si zejména státní statek pořizoval vhodnější prostory, do nichž nemusel investovat značné peníze na údržbu, opouštěl. Chátrání nevyužívaných staveb nemá nic společného ani se socialismem, ani s ateismem minulého režimu. Staré ustupuje novému a ne vždy si současníci uvědomují historickou hodnotu. A i když si ji uvědomují, nemají vždy prostředky a možnosti, aby využili to, co se dočasně stalo nadbytečným. I dnes budují firmy své podniky raději na zelené louce, než dražší renovací „bronfieldů“.
Pivovar ve Vyšším Brodě skončil nikoli z rozhodnutí strany a vlády, jak se nám dnes snaží namluvit, ale proto, že svou kapacitou a produktivitou nestačil ani na tehdejší „socialisticky měkkou“ konkurenci. Představa opata Justina Berky o obnově pivovaru v současných kapitalistických poměrech naráží nejen na finanční požadavky, ale zejména na potřebu sehnat odběratele pro jeho drahou produkci (danou vysokými náklady). V situaci, kdy kvůli nadprodukci krachují i pivovary, které mají jen přímé náklady, je představa obnovení pivovaru ve Vyšším Brodě z říše pohádek pro důvěřivé hejly. Ani za časů první republiky, natož pak za císaře pána, v pivovaru a v hospodářských částech nepracovali převážně mniši, ale rolníci a zaměstnanci. Pokud někdo dá miliardy na smysluplný projekt, který by hospodářské části oživil a zaměstnal lidi, já jako komunista mu v tom rád pomohu.
Hospodářství v areálu kláštera neskončilo ze zlé vůle ateistů, ale protože náklady na přizpůsobení prostor moderní výrobě se nevyplatily. Česká kotlina je bohatá na památky, ale kdybychom chtěli zachránit úplně všechno, nezbývaly by žádné kapacity na budování nového. Mnoho Krumlováků si ještě pamatuje třeba souboje s památkáři, zda smí do historických staveb nainstalovat moderní koupelny. Mnoho Broďáků, a nejen z památkově chráněné lokality na Pískách, však mělo „černo před očima“, když město investovalo další miliony z dotací i z vlastních prostředků do kláštera cisterciáků a jeho okolí, zatímco jeho vlastní majetek - kino, zahrada, stará i nová radnice, cesty, kotelny, ba i kostel a fara, z nedostatku prostředků chátraly. Pokud si někdo z nich přečte líbivé tvrzení, že 7 cisterciáků vyčistilo přívod k malé vodní elektrárně, asi se jim zatmí před očima znovu. Vzpomenou si třeba na peníze vynaložené z obecního rozpočtu na odstranění polomů kolem náhonu a na úpravu vodovodu. Na to, jak pěkné procházky kolem udržovaného náhonu byly ještě počátkem 90 let. Celá léta byla voda z „opatského kanálu“ zadarmo součástí vodovodní sítě ve Vyšším Brodě, než si zdroj přivlastnili cisterciáci a začali v duchu „křesťanské lásky“ dodávky do vodovodního řadu nekřesťansky tržně zpoplatňovat. Řada rodáků si jistě vzpomene i na to, že jedním z prvních kroků, které po příchodu cisterciáci učinili, bylo výrazné omezení a zdražení prohlídek pro návštěvníky. V paměti máme i snahu vypovědět Poštovní muzeum z nájmu (pro 7 bratrů je zřejmě klášter malý), která vyústila v dohodu, která značně zvedla nájem. A jsou tu i soudní tahanice cisterciáků s Bytovým podnikem Most o část hospodářského areálu (odkoupenou družstvem v 80. letech od státu a zrekonstruovanou na rekreační zařízení), které přerušila již 10 let trvající „likvidace“ tohoto podniku.
Pokud dnes někdo říká, že něco „cisterciáci zrekonstruovali“, nemluví pravdu. Pravdou totiž je, že za peníze státu, města a soukromých osob byl najatými firmami zrekonstruován majetek cisterciáků v areálu kláštera ve Vyšším Brodě. Ano, areál je dědictvím historie a minimálně ještě 2 objekty v něm by si zasluhovaly z historického ohledu rekonstrukci, zejména soudní budova a jízdárna. Najdou-li se na to peníze, je otázka. Najde-li se pro ně využití, je otázka ještě větší, neboť již dnes se pro zrekonstruované části hledá smysluplné využití jen obtížně.
Město Vyšší Brod v současnosti obhospodařuje majetek cca 1 tisíc ha lesů. Nevím, kolik z tohoto majetku je v hledáčku požadavku 3 tisíc ha církevních restitucí pro klášter. Nemám ani informace, zda se na tento majetek vztahovaly církevní reformy „císaře pána“ nebo prvorepublikové pozemkové reformy. Co ale vím jistě, je, že 7 současných cisterciáků tento majetek ke své náboženské činnosti nepotřebuje. Pokud o něj přesto usilují, nejde jim ani o nápravu křivd, ani o rozvoj duchovního života občanů či kláštera, ale jen o majetek a o moc nad lidskými osudy, které vlastnictví majetku s sebou nese!
JUDr. Luboš Dvořák, předseda Kontrolního výboru Zastupitelstva Jihočeského kraje
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ksm.cz
