Téměř každé ráno sáhnu po svém iPadu a přečtu si noviny i novinky, idnesy a aktuálně a nejméně dvacet dalších ikon postupně otevírám. A jak jinak, hlavou se mě ihned honí myšlenky.
Církevní restituce, zdá se, mají být politickým hitem podzimu. Koalice očekává vděk za prosazení církevních restitucí od věřících, opozice zas klouže po naštvaných občanech, jen tak tak vyživších z malé penze či dokonce podpory, bojící se ztráty zaměstnání, kteří spořivše přihlíží makročíslům o desítkách miliard, které se mají navracet „tady a teď“ církvím. Logicky pak Morava je shovívavější, tam je křesťanská víra silnější a věřící početnější, proti již dlouhodobě ateističtějším Čechám, které spíš věří globálnímu oteplení než něčemu myšlenkově hlubšímu. Tradice, výchova a také jisté dědictví.
Přemítám, proč bychom měli vyrovnání s církvemi odmítat? A pokud ano, proč? Je přece nezbytné vyřešit patové situace existujících nemovitostí tak, aby co prokazatelně církve jest (resp. bylo) mohlo být bezodkladně vráceno. Pokud jde o finanční plnění, pak registruji několik otazníků.
Lze vůbec finanční plnění restitucí odůvodnit co do času a výše?
Jsou veřejnosti známa fakta, že církev a duchovní jsou již po desetiletí placeni státem a ví každý, kolik to ročně dělá, aby si mohl udělat bilanci? Zrušili jsme jen církevní tajemníky, kterými stát ovládal církev, jinak nic.
Má pravdu Miroslav Macek, který říká, že existují další evidentní nespravedlnosti, které nikdo neřeší a nikdo se kvůli tomu netrápí?
Myslím, že rozumný zákon by měl být přijat co nejdříve. Že je to téma celospolečenské je jasné a proto by opozice neměla ukazovat „anonymní“ modré rukávy (jiné modré než ODS ovšem nikdo nezná, nejde-li o nádražáka) ale měla by jasně a zřetelně říci – buď „žádné již restituce a nikdy jinak“, nebo když, tak touto formou, v této odůvodněné výši, za těchto podmínek a v tomto čase.
Myslím, že lidi neirituje církevní restituce jako taková, ale skutečnost, že (po kolikáté v posledních šedesáti letech) v době utahování opasků ve jménu šťastnějších zítřků mladé generace musí se miliardy začít splácet pokud možno již zítra. Důchodci šetřete, státe, plať církvím.
Nemyslím, že je to „pravicové“. David Cameron podle BBC prý v posledních dvou letech zvýšil starobní důchody o 26%. Naopak na podporách mladým nepřidal. Odůvodnil to jasně: „generace seniorů jen stěží může vzít osud do svých rukou a přivydělat si, kdežto mladí se mohou po nějaký čas uskromnit, jít na brigádu“, nebo tak nějak.
Vím ze své zkušenosti, že pokud píší a prosazují zákon o čemkoliv politici, nedopadne to nikdy dobře. Ti nenapíší ani kvalitní zákon ani o jízdě na koloběžce a zadrhnou se již na ustanovení, která noha se veze a která odráží, zda pravá či levá. Tak čemu se divit, že zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je takový, jaký je.
Myslím si, že by zákonu měla být ještě věnována pozornost, to může udělat snadno senát, který by neměl populisticky servírovat odmítnutím zákon zpět sněmovně před krajskými volbami, nýbrž se pokusit jej rozumně změnit aby byl jasný a nepochybný a hlavně aby zajistil do budoucna též start odůvodněného finančního vyrovnání, avšak s účinností až se podaří odvrátit krizi a hospodaření státu nebude tak napjaté. Tedy v budoucnosti za jasně vymezených podmínek, pro právní jistotu a nepochybnost.
Pokud jde o názor pana Macka, má logiku. I mí předci vlastnili v Praze hotel Excelsior, dodnes stojí pod Nuselskými schody, avšak v roce 1947 jej prodali.
Děda, kterého jsem bohužel nezažil, v témže roku zemřel, jako ředitel zemědělské banky se vyznal v ekonomice i v politice, a tak babičce doporučil, aby oněch 6 milionů korun (to byl balík!) investovala do nemovitostí pro sebe a své dvě dcery. Babička ale netušivše konec kapitalismu v Čechách zakoupila za tyto peníze akcie Poldi Kladno. Po roce 1948 přišla o vše, jen tu akcii má někdo z mých sourozenců na památku, po léta pak žila z tříset korunové penze…..
Akcionáře nikdo neodškodnil a přijali jsme to s pokorou.
Irituje mě již tradiční politická agitka levice, trochu ironická, prvoplánová, až voliče urážející. Jednoduchá, aby ji snad každý pochopil. Takovou používala i v minulosti, pamatuji si bilbord s přihlouplým pohledem politiků jak vystřiženým z „České sody“. Vítězství se jaksi nedostavilo. Nebo kampaň ke zdravotnickým poplatkům, kterou dodržel snad jen senátor Dryml, odvržený ambiciózními juniory či seniory z Pardubicka. V politice je téměř polovina doktorů medicíny, schéma asi funguje, když můj obvoďák, hodný pán, který léčí mé neduhy žádá o podporu do sněmovny či senátu. Doktorů je plný parlament, ale zdravotnictví zůstává přes volební sliby trvale problematické a ony poplatky nejenže zůstaly, ale hrozí i jejich zvyšování, kde se dá, snad i za parkování u nemocnice. Jsou voliči nepoučitelní? Je populismus účinnou pastí na občany?
Konečně politici se předhánějí v zárukách vůči Davidu Rathovi za jeho propuštění z vazby. Ten se musí na to jen trpce dívat, když čte noviny (ty mu již povolili). Nejdřív s odporem jeho kauzu (až na výjimky) odsuzovali a zapomínají, že k odsouzení je třeba důkazů, příčinných souvislostí, jinak se musí občan považovat až do rozsudku za nevinného. Ano, vazba je jistě relevantní nástroj, který mohou vyšetřovatelé použít, jsou-li k tomu důvody. Ale jestli je třeba, aby byla doprovázena potupením, ponížením osobnosti umývající se v lavóru zapáchající vodou, psychickým týráním, kterým totalitní režim hodlal zlomit zadržené, aby se raději přiznali ke všemu, neboť podmínky výkonu trestu samého jsou proti vazbě ulehčením, to by měli páni poslanci a senátoři měnit současně návrhem korekce příslušných zákonů, které podmínky vazby definují. Už na to měli tři měsíce a nic, až teď akty solidarity. Ale to by již nikoho nezajímalo a proto parazitují na obdobě „socialistické společenské záruky pracujících“ i když soud dobře ví, že je to jen gesto, které nemá obsah a právní váhu. Ale proč se nezviditelnit, že?
Nad tím vším vláda Miroslava Kalouska (nespletl jsem se, Nečas je v tenatech TOP09, protože ti, když nebude ODS poslouchat, klidně vládu opustí a těch pár procent v jakýchkoliv volbách jistě získají), vláda účetních, nikoliv ekonomů, teď jim i vyčinil pan profesor z hradu, kterému nemusí všichni věřit, ale svoji ekonomickou vizi umí odůvodnit. Většina toho, co vláda ruší, nás zbavuje též daňových příjmů budoucích let, ale my potřebujeme opticky snížit výdaje již nyní.
Zase populismus. Tedy vlastně nemusím volat úvodní „Populisté všech stran, spojte se!“, neboť už se stalo. Zbývá jen ústavní zákon o změně názvu státu“
Česká populistická republika“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivan Přikryl
