Jde o to, že řada amerických samospráv a dalších klientů velkých globálních bank na ně podala žalobu za poškozování jejich zájmů. Mělo k tomu dojít tím, že banky manipulovaly s hlášeními o nabízených sazbách LIBOR. Jde o londýnskou mezibankovní sazbu (na peníze které si půjčují banky mezi sebou), kterou propočítává z reportů 18 klíčových bank každý den britská bankovní asociace. Z těchto hlášení se totiž konstruuje průměrná nabídková sazba na mezibankovním trhu a ta se zase používá jako měřítko při stanovení ceny různých finančních produktů (např. hypotéčních či korporátních úvěrů). Je to nejpoužívanější nabídková sazba na světě.
Hodnota LIBOR ovlivňuje cenu finančních produktů na celém světě v hodnotě 350 bilionů US dolarů. Manipulace s klíčovou sazbou LIBOR v rozsahu např. 1/3 znamená rozdíl 1/3 procentního bodu u příslušné úrokové sazby. To by v tomto objemu znamenalo, že by klienti bank zaplatili desítky miliard dolarů navíc. Proto je metodika propočtu referenčních sazeb velmi důležitá V ČR se jako taková referenční sazba používá tzv. PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate).
Dnes pod tlakem probíhajících vyšetřování mnozí analytici otevřeně přiznávají, že LIBOR byl uměle vychylován minimálně posledních deset let. Aféra vyvolaná kolem tohoto podezření otřásá globálním finančním systémem. Minimálně totiž sníží důvěru ve fungování finančních trhů a finančních nástrojů.
Jako první začala být v této kauze vyšetřována britská banka Barclays, které byla za zkreslování reportů udělena pokuta 450 milionů US dolarů (přes 9 miliard korun). Padlo i celé vedení této banky v čele s výkonným ředitelem Bobem Diamondem, do té doby nejlépe placeným ředitelem banky v Británii. Vzhledem k objemu možných škod jsou tato penále jen „drobné“.
Vyšetřovány jsou i velké americké banky jako JP Morgan Chase, Citigroup či Bank of America. V každém případě poškození klienti rozpoutají právní bitvu, jejíž důsledky nyní těžko dohlédnout. A klienti bank dávají podněty k vyšetřování i jinde. Např. Citybank je z manipulace sazeb obviněna i v Japonsku, kde byla již počátkem roku ze stanovování sazeb vyřazena. Také německý regulátor BaFin (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht) začal vyšetřovat nejen Deutsche Bank, ale i švýcarské banky Credit Suisse a UBS.
Kromě vyšetřování vedení bank podezřelých z manipulace svých reportů padá stín i na centrální banky, které mají chování bankovního sektoru hlídat. Americká centrální banka (správa federálních rezerv FED) přitom prý měla mít signály o problému minimálně od roku 2007 a nezasáhla. Timothy Geitner, současný ministr financí, který byl tehdy šéfem newyorského FEDu, se brání, že ještě před vypuknutím krize v roce 2008 upozornil Velkou Británii a navrhoval korekci režimu stanovování LIBOR.
V současnosti zpovídá v Londýně vyšetřovací komise i představitele britské centrální banky Bank of England. Už v roce 2008 měl její viceguvernér Paul Tucker mluvit s bankou Barclays o problému výše sazby. Její guvernér Mervyn King ovšem dnes tvrdí, že se o záměrném zkreslování LIBOR dozvěděl teprve nedávno. V Británii má v hlídání bank ještě specifickou roli úřad na dohled nad finančním trhem (Financial Services Authority).
Regulátoři nyní prověřují i podezření na manipulaci s další referenční sazbou, EURIBOR (Euro Interbank Offered Rate). Tato sazba je každý den stanovována pro evropský mezibankovní trh na základě reportů 43 velkých evropských bank. Aktérem měla být opět britská banka Barclays, vyšetřovány za součinnost při tomto zkreslování jsou i Deutsche bank, Société Generale, Credit Agricole a HSCB. V Itálii spotřebitelské skupiny Adusbef a Federconsumatori. odhadly škody na tři miliardy eur. Kancelář navíc v současné době zkoumá velké ratingové agentury - Moody's, Standard & Poor's a Fitch.
Bankovní svět bude muset na tuto obří aféru reagovat. Minimálně se bude diskutovat změna režimu výpočtu referenčních sazeb pro mezibankovní trh, možná bude slavný LIBOR a další sazby nahrazeny úplně jiným měřítkem.
Nekontrolovatelnost finanční elity a diskreditace regulační sítě rozkládá totiž samotnou finanční architekturu. Přílišná rozkolísanost globálních úrokových sazeb přispívá k růstu rizika na trzích. Svět by zjevně potřeboval komplexní hloubkovou kontrolu celého globálního bankovního sektoru, která by přinesla .nové regulace a celý systém proměnila. Setkání v Basileji za čtrnáct dní k tomu může být jen prvním krokem. Na hlubší reflexi svých systémových problémů ale zatím není globalizovaný finanční svět připraven.
Jiří Dolejš, poslanec Parlamentu ČR a místopředseda ÚV KSČM
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Dolejš - profil
