Městský veřejný prostor slouží v současné době především dopravě a obchodu. Skutečný veřejný prostor ale plní zcela jiné funkce: lidé se v něm setkávají, odpočívají, odehrávají se zde kulturní a jiné akce. Veřejný život by měl být v rovnováze s dopravními a obchodními zájmy.
Podle průzkumu specialistů z ÚRM se dnes celých 70% veřejného prostoru podřizuje automobilové dopravě. Autům patří nejen silnice ale i část chodníků, pěší či cyklistická doprava je tak tlačena do pozadí a s ní i vstřícná tvář města. „V extrémním případě by se z Prahy mohlo stát město duchů, tak jako v řadě amerických měst, kde už i banku obsluhujete z auta,“ poznamenává Hudeček.
V Praze neexistuje jednotná koncepce a správce veřejného prostoru. Kvůli roztříštěné správě jsou upřednostňovány dílčí zájmy nad zájmy obyvatel a automobilová doprava si vydobyla zcela dominantní postavení na úkor ostatních městských funkcí. „Právě tato roztříštěnost v řízení má za následek to, že i přestože žijeme v jednom z nekrásnějších měst světa, jeho potenciálu nejsme schopni využít. A nemám teď na mysli potenciál komerční nebo dopravní, ale potenciál pro Pražany, kteří mají jen málo možností se na vývoji svého města podílet. To se od podzimu změní,“ dodal radní.
Projekt Město pro lidi
Startuje na podzim tohoto roku a zásadně mění přístup k veřejnému prostoru. Projekt aktivně zapojí veřejnost do utváření veřejného prostoru. Doteď se obyvatelé metropole zapojovali do celého procesu jen ex-post, a to formou připomínek k již hotovým návrhům. „Veřejné prostory se musí stát místem setkávání, kultury, zdrojem informací, sociálních kontaktů, místem pro hry i relaxaci. Úpravy veřejného prostoru budou výsledkem veřejné diskuze. Protože městský prostor je tu především pro lidi. Bez nich město umírá,“ konstatuje Hudeček. Projekt proto bude zapojovat obyvatele, kteří se chtějí na rozvoji města aktivně podílet.
Kancelář veřejného prostoru
V současné době veřejný prostor spravují a technicky udržují různé organizace, případně je tento prostor využíván jako zdroj příjmů pro město. Kancelář veřejného prostoru bude garantem toho, že veřejná správa přestane důležitost a využití veřejného prostoru přehlížet jako něco podřadného. „Městu chybí strategické vize a cíle ve veřejném prostoru. Obyvatelnost veřejného prostoru je přitom nutné nadřadit všemu ostatnímu,“ vysvětluje Kamil Kubiš, zástupce ředitelky ÚRM.
„Jsou to smělé plány, které si vyžádají několik let postupných a ne příliš nákladných změn. Štěstí ale přeje odvážným, což dokládá i vývojový trend v řadě evropských měst,“ řekl Hudeček s odkazem zejména na postupné změny veřejného prostoru, ke kterým v posledních dekádách přistoupila Kodaň nebo Štrasburk.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: TOP 09
