Příznačné ovšem je, jak mediální a veřejná debata velmi rychle pominula důvody, které viditelně frustrovaný útočník uvádí pro svůj symbolický prezidentský atentát. Diskuse se vede o posílení ochranky ústavních činitelů místo toho, aby se debatovalo o sociálních kořenech útoku.
Nejde totiž o to, že někdo (opozice, novináři, intelektuálové, odboráři) záměrně štve proti vládě, či politikům, jak to zmiňuje prezident Klaus. Země není rozeštvávána, je prostě objektivně stále více rozdělena. Naše společnost v recesi chudne a týká se to i středních vrstev. Lidé odmítají aktuální vládní reformy jako nespravedlivé. Mají pocit, že země nemá dobrou perspektivu a ve skutečnosti se propadá do stále většího chaosu.
Hospodářský pokles a vládní politika dostávají čím dál víc občanů do sociálně bezvýchodné situace. Vysoká nezaměstnanost, plošné škrty a permanentní snižování sociální ochrany vedou k tomu, že se stále výraznější množství lidí ocitá na okraji chudoby ( dnes už statisticky každý desátý) a za dveřmi je exekutor. Sociální napětí se dá v chudých regionech ( to se týká i velké části Libereckého kraje) doslova krájet. Jasným signálem byla už nečekaně vysoká jarní účast lidí na demonstracích jinak zcela chaotické Holešovské výzvy i fakt, že odborům se v dubnu skutečně podařilo zaplnit Václavské náměstí. Zdaleka tam nepřišli jen odboráři či členové opozičních stran.
Krize ve společnosti se nevyřeší tím, že prezident bude příště jezdit v papamobilu s neprůstřelnými skly a ochranky se naučí lépe pohybovat v davu. Musí se změnit vládní politika a s ní i atmosféra ve společnosti. Lidé musí vědět, že vláda se snaží břímě reforem rozložit za každou cenu spravedlivě, že svůj podíl zaplatí i ti vlivní a bohatí. Musí být zřejmé, že všechny tzv. reformy mají význam pro lepší budoucnost skutečné většiny společnosti a že neslouží jen jako krytí soukromému kšeftu Cabrnochů, Šišků, Janoušků a spol. Že se ve veřejném prostoru nekrade. Jinak bude „chrastavských“ útoků přibývat a budou jen horší. To je obrovská výzva pro demokracii i všechny politické strany.
Většina občanů, se kterými jsem v posledních dnech na ulici mluvil, odmítá agresivní způsob, jakým výtržník Vondrouš demonstroval svůj postoj, ale zcela souhlasí s argumenty, kterými symbolický útok plastovou pistolí na prezidenta odůvodnil. Nedivím se. Ty důvody jsou totiž srozumitelné a pravdivě popisují každodenní realitu, s níž je konfrontováno stále více lidí.
Připomínám, co k argumentům výtržníka uvedl server ČTK:
"Nikdy jsem nechtěl být mučedník, jen jsem chtěl žít jako člověk," řekl Vondrouš, který přiznává, že je zadlužený a má exekuci na plat. Snaha zlepšit vlastní situaci však podle něj nebyla důvodem útoku. Chtěl hlavně poukázat na špatnou situaci v zemi, kde se prý obyčejným lidem žije stále hůř. Ve svém prohlášení pro ČTK kritizoval Vondrouš nerovný přístup veřejné moci k občanům. "(Ministr financí Miroslav) Kalousek fackuje lidi na ulici a neskončí jako já v cele předběžného zadržení, ani není obviněn z výtržnictví. Lobbista (Roman) Janoušek zase těžce zraní v opilém stavu řidičku a neskončí v cele předběžného zadržení. Já jsem tam strávil mnoho hodin a byl mi zabaven osobní počítač a můj mobil. Obviněn jsem byl z výtržností," poukazuje Vondrouš. Jak uvedl, chtěl svým útokem upozornit na jednání vlády, která zdaleka překračuje hranice, jež mohou občané tolerovat. "Tento systém zcela selhává a na to je nutno důrazně upozornit," řekl Vondrouš. Daně podle něj platí hlavně pracující a jako protislužbu dostávají stále horší veřejnou správu a omezenější sociální služby. "Nečinnost je v této situaci zločinem, a ne to, co jsem udělal já," zdůraznil Vondrouš, který žije sám v libereckém podnájmu. Pracuje jako svářeč u stavební firmy.“
To, co říká pan Vondrouš, má bohužel „hlavu a patu“. I kdyby si všechny tyto argumenty jen dodatečně vymyslel na svoji obhajobu, nejsou to podle mého názoru slova extremisty ani vyšinutého člověka.Podobně přemýšlí tisíce lidí, kteří v těchto letech Nečasovy vlády společensky prohrávají, ačkoliv se ze svého pohledu provinili jen tím, že jsou chudí, nemocní, staří nebo žijí v části země, kde skutečně není možné sehnat práci, která vás uživí bez potřeby se opakovaně zadlužovat. Způsob, jakým se „atentátník“ Vondrouš vůči prezidentovi zachoval, je trestuhodný a nepřijatelný, ale jeho příběhu budou lidé naslouchat.
Myslím, že „chrastavský atentát“ je politicky mnohem větším mementem, než by se na první pohled mohlo zdát.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: cssd.cz
