V úterý 20. listopadu jsme byli svědky nezvykle dlouhé 45minutové vládní tiskové konference věnované důchodové reformě. Premiér P. Nečas hrál první housle a dal jasně najevo, kdo rozhoduje. Nová ministryně L. Müllerová byla do jisté míry upozaděna, což by zřejmě J. Drábek nepřipustil. A tak jsme v přímém přenosu na ČT 24 prošli osvětou, kterou vláda občanům již dlouhodobě servíruje.
Musím úvodem poznamenat, že se KSČM nebrání postupným nutným změnám, které mají důchodový systém v ČR stabilizovat, a které probíhají nepřetržitě od r. 1926. Z tohoto pohledu bychom nebyli ani proti novému pilíři, ale nesměl by vznikat na úkor pilíře státního. Bude totiž státní pilíř oslabovat příjmově a tím i v jeho solidární funkci. Náhradový poměr důchod/mzda bude klesat a negativní budou rovněž dopady na státní rozpočet.
Pan premiér se odvolával na výstupy z obou tzv. Bezděkových komisí. Zapomněl však uvést, že prvá komise žádné doporučení nepřijala a v té druhé rozhodovali ve střetu zájmů zástupci penzijních fondů. Rovněž operovat s údajem, kolik ekonomicky aktivních občanů pracuje na jednoho důchodce dnes a kolik bude za 40 let, je zavádějící. Vychází totiž z dávno překonané prognózy demografického vývoje, nebere v úvahu vliv imigrantů a zejména pomíjí růst produktivity práce, který bude zajišťovat nové zdroje.
Není nic špatného na tom, když stát dokáže své občany z 95 procent zajistit důstojně na stáří z průběžného pojištění či zajištění. To nám může sloužit jen ke cti a ne ke kritice. A pokud byly rozebrány příklady ze Slovenska a Maďarska, tak bylo ještě třeba mj. dodat, že všechny tyto diverzifikační reformy mají nevratný charakter systémové změny. A že je velice problematické rušit následně uzavřené individuální obchodní smlouvy. Navíc, proč by to dělali ti, kteří chtějí na této transakci vydělat. Vydělat tak, že se budou méně solidarizovat a tím jim zbude více pro ně.
Paní ministryní byly představeny jednotlivé modelové situace, kterým příjmovým kategoriím se co vyplatí. Můžeme se přít o tom, jaké zadat parametry o předpokládaném vývoji inflace, růstu mezd, růstu produktivity práce atd. Jaké budou světové krize a finanční turbulence. Avšak jednotlivé výstupy by měly být srozumitelně porovnatelné. Vždyť ten, kdo zůstane jen v prvém pilíři, bude odvádět 28 %. Kdo vstoupí do druhého pilíře, bude odvádět do prvého 25% a do druhého odvede 5 %, což je celkem 30 %. A když bude i ve třetím pilíři, a bude chtít dosáhnout na státní podporu i odpočet z daňového základu, musí měsíčně odvést alespoň 2000 Kč, dejme tomu dalších 8 % z průměrné mzdy. To je již 38 %! Čím větší odvod, tím větší modelové zhodnocení v ekvivalentním pilíři. To dá rozum. Ale je to nejisté! Známe přece např. z poslední doby i záporná zhodnocení úložek či dokonce krachy finančních institucí, viz nejznámější krach firmy Enron.
Z vládních propočtů bylo stanoveno, že se II. pilíř vyplatí, podle strategie zapojení, až polovině pracujících. To považuji za velice odvážné prohlášení. Devastace státního pilíře, který se má v budoucnu smrsknout na polovinu, povede k rovným důchodům někde na hranici životního minima. To bude tvrdý dopad pro ty nejchudší, kteří nemají příjmy i na odloženou spotřebu. Na nezodpovědnou transformaci doplatí i současní důchodci, kterým se zpomalí valorizace důchodů a zvýší růstem DPH (prý pro financování transformačních nákladů spojených se zavedením II. důchodového pilíře) ceny základních potravin, léků, zdravotních pomůcek, ale i dopravy či tiskovin… Středně příjmové skupiny na tom nikterak zvlášť nevydělají, ale budou více zatíženy prostřednictvím daní sloužících k pomoci narůstajícímu počtu nejchudších spoluobčanů. A ti bohatí? Pokud se pro druhý pilíř rozhodnou, neboť v nabídce je celá řada možných finančních produktů či investic, mohou nakonec o své „zásluhové“ úspory přijít také. Ale Ti si to mohou dovolit.
Největší apel snad kladl pan premiér na to, že dnes činí výdaje z I., státního důchodového pilíře v ČR už 10 % HDP. A bez reformy by hrozilo navýšení až na 12 či více procent. Zapomněl však dodat, že oněch 12 i více procent je ve vyspělých státech Evropy již dávno realitou a my se k nim jen pozvolna přibližujeme. A to dnes ne díky solidním důchodům, ale díky výdajům na předčasné důchody, kterých je vypláceno přes půl miliónu. V ČR totiž chybí cca milión pracovních příležitostí. Kdyby se podařilo tento problém vyřešit, ihned by stoupl počet ekonomicky aktivních občanů na jednoho důchodce. To by byla, spolu s efektivní prorodinnou politikou, ta nejlepší důchodová reforma!
KSČM je proti bourání solidarity. Je proti zvýhodňování vyvolené menšiny na úkor většiny společnosti. Nechceme růst chudoby a nebudeme podporovat falešné reformy, které ve své podstatě zatíží stát i zaměstnavatele a budou sloužit jen finančním institucím. Nechceme oslabování sociálních funkcí státu. Proto opakovaně vyzýváme občany: Bojkotujte II. pilíř vládní důchodové reformy! Pokud to udělá většina lidí, pak k zásadnímu oslabení prvního, státního pilíře důchodového systému nedojde. Ochráníte tak, navzdory současné vládě, potřebné veřejné finance sloužící ke kolektivní ochraně důstojného života ve stáří pro většinu občanů, pro vás samotné i pro vaše děti!
Miroslav Opálka, poslanec a místopředseda stínové vlády KSČM pro sociální strategii
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
