Snad je v úvodu nejdůležitější vyslovit to podstatné: s tím, co prohlásil pan Grebeníček v souvislosti se Dnem památky Jana Palacha, zásadně nesouhlasím a distancuji se od toho. Jeho slova považuji za zneuctění Palachova činu a jeho odkazu. Po právu za ně sklidil ostrou kritiku.

Jaký je však celkový obraz projednávání tohoto bodu ve sněmovně, respektive výsledků hlasování? Proti prohlášení 16. ledna Dnem památky Jana Palacha hlasovala 1 poslankyně Semelová, kterou vnímám jako extrémní a nedemokratickou. Hlasování se zdrželo 12 poslanců, z toho 5 za KSČM a 5 z pravice, která je, mohu-li to zjednodušit, překladatelkou návrhu zákona.  A poslanců pravice, kteří nebyli během hlasování přítomni v sále, bylo 9 (oproti 5 levicovým). Za KSČM pro zákon hlasovalo 70,8 % jejích poslanců, kteří toho dne byli ve sněmovně přítomni, zatímco za Věci veřejné o necelé procento méně. Tato data neuvádím proto, abych KSČM, respektive pana Grebeníčka, obhajoval. Uvádím je jako důkaz zneužití jedné dílčí informace a využití jako záminky pro cílený útok na osoby, které s danou událostí nemají nic společného. Pokud vím, pak nic společného nemá pan Grebeníček ani s naším krajem. 

Dále píšete, že Jihočeský a Karlovarský kraje jsou dva jediné kraje, v nichž se ČSSD zaprodala s komunisty a vyhandlovala pro ně resorty školství. Výhrady mám už ke slovníku, který používáte a který považuji za nemístný. Pokud vím, KSČM se v jižních Čechách ničeho nezmocnila. V této souvislosti Vás, paní Rakušanová, vyzývám, abyste novinářský zájem na daném tématu udržela nejen teď, kdy to je mediálně vděčné, ale po celé následující volební období. A až budete mít informace, že se KSČM v jižních Čechách školství zmocnila, mění školní osnovy a kádruje učitele, poukažte na to. Pozastavím se však především nad tím, že si jako novinářka ani neumíte zjistit, že resort školství řídí zastupitelé zvolení za KSČM i ve dvou dalších krajích, a to Královehradeckém (Táňa Šormová) a Olomouckém (Zdeněk Švec). Z tohoto úhlu pohledu není situace v jižních Čechách nijak ojedinělá a rozhodně ne extrémní či dokonce extremistická.

Vážená paní Rakušanová, bojujete proti převracení minulosti, ale sáhněte si do svědomí. Nepřekroutila jste ji svoji novinařinou i Vy sama? Sice ne tak významnou a tak vzdálenou, ale důležitou a pro nás všechny citlivou. Možná Vám mohu připomenout Váš rozhovor v Deníku z 2. 9. 2010, který takřka oslavuje Pavla Dlouhého, jednu z nejkontroverznějších osob našeho kraje. Nebyla jste to Vy, která jste mu zcela neprofesionálním až bulvárním přístupem umožnila bagatelizovat vážnost situace a prostřednictvím Deníku ze sebe smést nános podezření a obvinění? A nesnažíte se nyní obrátit minulost a prezentovat to, co se děje v Zastupitelstvu a Radě Jihočeského kraje, jinak – tak, jak se Vám to hodí?

Již jsem se setkal s názorem, že jste od profesionální a nestranné žurnalistiky sešla na cestu propagandy. Tentokráte mám, bohužel, tu “čest“ vyzkoušet si to na vlastní kůži.