Nelze polemizovat s tím, že pravidla podpory obnovitelných zdrojů a jmenovitě fotovoltaiky byla nastavena nesprávně, lajdácky a rozhodně bez ohledu na domácnosti a ostatní odběratele energie. Odpovědnost za tento paskvil, se kterým se dnes musíme potýkat, jednoznačně nese Topolánkova, stejně tak jako Fischerova vláda. Nesmyslně nastavené dotace poškozují celou oblast obnovitelných zdrojů energie.
I přes oprávněné výhrady však není možné na tuto podporu rezignovat. Musíme hledat taková řešení, na která nebudou doplácet koncoví odběratelé elektrické energie. Obávám se, aby se současné problémy nestaly záminkou pro ministry Kubu a Chalupu tyto zdroje utlumovat a postupně vytlačit. To s ohledem na životní prostředí nesmíme dopustit, protože v budoucnosti se bez těchto zdrojů neobejdeme.
Hledat cesty jak ušetřit a snížit ceny elektřiny pro koncové uživatele však lze i jinde. Cena elektrické energie se skládá z několika složek. Zjednodušeně můžeme říct, že cenu elektřiny tvoří neregulovaná část, kde dominantním poplatkem je cena za silovou elektřinu, kterou si určuje obchodník s elektřinou a regulovaná část, která je pevně stanovena. A právě tato regulovaná část obsahuje položky, které se značnou měrou podílejí na konečné částce, kterou všichni za odběr elektřiny platíme.
V čem tedy leží zakopaný pes vysoké ceny elektřiny? Zatímco podpora obnovitelných zdrojů i přes letošní zdražení tvoří při průměrně spotřebě elektrické energie zhruba 14 procent z celkové částky, poplatky za distribuci elektřiny přesahují 48 procent. Částka za podporu obnovitelných zdrojů energie, tedy oněch 14 procent, není zanedbatelná a rozhodně nesnižuji její význam, kterým se podílí na celkové ceně elektřiny, ovšem domnívám se, že by neměla být tím prvním cílem, na který bychom se měli soustředit při hledání možností, jak elektřinu zlevňovat. Podíváme-li se do sousedního Německa, tak se distribuční poplatky pohybují okolo 26 procent a podpora obnovitelných zdrojů se na celkové částce podílí téměř shodnou měrou, tedy zhruba 27 procenty. Domnívám se, že tento příklad ukazuje jasné rezervy, které v oblasti cen za distribuci elektřiny u nás máme.
Není právě distribuční soustava oním viníkem, na kterého bychom měli ukázat prstem? Neměly by se poplatky za distribuci stát primárním cílem, na který bychom se měli soustředit a hledat cesty, jak by bylo možné jejich vysoký podíl na celkové sumě za elektřinu výrazně snížit? A společně s tímto úměrně podporovat obnovitelné zdroje energie, které šetří naše životní prostředí, namísto jejich zatracování?
Psali jsme:
autor: ČSSD
