Jde nejen o kázání v kostelech, ale i o činnosti na úseku uzavírání sňatků, křtů, pohřbů, mší atd. Nevylučuji, že prostřednictvím církevních restitucí se pravice pokusila (bez ohledu na zájmy většinově ateistického obyvatelstva) do budoucna zajistit vpravdě strategické spojenectví s církvemi. Nedělám si vůbec iluze, že by církve, zejména katolická, svoji činnost realizovaly důsledně v duchu základních křesťanských zásad vedeny jen dobrem svých oveček.
V opačném případě si dovedu představit, že církevní hodnostáři by se museli více a hlasitěji vyjadřovat k takovým otázkám jako je lidská, sociální solidarita, k opatřením nynější vlády, která postihují především ty nemajetné, jejichž přežití je odvislé mnohdy jen od nedostatečných příspěvků státu. Je zcela nepochopitelné, že v moderní společnosti na dosaženém stupni vývoje se musí základní prostředky k holému přežití získávat žebráním, že stát, potažmo jeho vedení, není schopen plnit tu nejzákladnější funkci, kterou musí vždy mít na zřeteli, to je umožnit všem svým příslušníkům důstojné přežití.
Místo toho dovolí odliv společných peněz do projektů, které lidem nic nepřinesou a umožní jen několika jednotlivcům či partajním soukmenovcům se nepředstavitelně obohatit. Za celý život jsem vnímal jako svůj nejtěžší úkol starat se o cizí prostředky (které mi byly výjimečně svěřeny) tak, abych je mohl vždy v naprostém pořádku vrátit, případně do poslední koruny vyúčtovat. Proč takovýmito elementárními vlastnostmi nejsou vybaveni všichni, co rozhodující o společných prostředcích, proč vůbec mohou tito lidé na svoji obranu před obviněním z korupce a hospodářských trestných činů tvrdit, že dělali jen něco, co zákon nezakazuje? (Mimochodem, na státních postech platí pravý opak – mohou jen to, co jim zákon dovoluje!) Jak mohl předseda Nejvyššího kontrolního úřadu úplně vážně tvrdit, že nikdo mu nezakázal, či ho neomezil v tom, kolik může za nájem svého bytu platit? Ten člověk byl tak sebejistý, že ho vůbec nenapadlo, že z jiného úhlu pohledu kvalita jeho bydlení, kterou si za peníze nás všech opatřil, je natolik nadstandardní, že je naprosto neslučitelná s výkonem jeho funkce, do které byl povolán jen a jen proto, aby hlídal smysluplnost státních výdajů. Absurdnost chování provázená absolutním nedostatkem sebereflexe a pochopení smyslu své práce takového člověka pro danou funkci naprosto diskvalifikovala. Přesto politici dopustili, aby se v takové funkci zabydlel a setrval neskutečně dlouho.
Pokud jde ještě o politickou úlohu církve. Již středověcí a pozdější monarchové nahlíželi na církev jako na nebezpečného politického protivníka a dobře věděli, proč se snažili její politickou moc omezovat. Politická moc církve byla odvozena hlavně od její ekonomické moci, která v minulosti byla a i v současné době je neustále posilována. Myslím si, že ani do budoucna by se stát jako moudrý panovník neměl úplně zbavit kontroly nad ekonomickou mocí všech církví. Tím spíše se tento požadavek týká katolické církve jako nejbohatšího subjektu v této politické hře. Církve by měly jasně a transparentně každý rok deklarovat stav jejich majetku a kolik z něho a na jaký konkrétní účel použily. Protože se církve při své činnosti neřídí stejnými zásadami a pravidly jako stát, měl by si stát zachovat možnost důsledné kontroly, zda svou činností neporušují obecné zásady fungování demokratického státu. Takový stát by neměl zapomínat ani na svou sociální roli. Určitě by stálo zato pravidelně zjišťovat, kolik z výnosů svého majetku církve věnovaly i v tomto směru. Tento údaj by byl koneckonců významný i pro samotný stát, který má skutečný zájem do sociální oblasti smysluplně ingerovat.
JUDr. Lumír Mondok
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
autor: cssd.cz
