„Úbytek zemědělské půdy je již nyní alarmující, podle Zprávy o životním prostředí za rok 2011 bylo denně zastavěno více než 7,5 hektarů zemědělské půdy. Snížení poplatků, které má být největší pro skladiště a další objekty, které lze umístit na nevyužívaných urbanizovaných plochách, povede k dalšímu ničení kvalitní půdy. Přitom jeden centimetr úrodné půdy se tvoří stovky let, takže dnes zastavěným plochám se zřejmě již nikdy nepodaří vrátit jejich původní funkci," říká členka Předsednictva Strany zelených Eva Tylová.
„Zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy připravilo ministerstvo životního prostředí pod mým vedením a v říjnu 2010 ho schválila vláda," připomíná tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, místopředseda SZ. Zemědělská půda je podle jeho názoru v první řadě klíčový přírodní zdroj, bez kterého se žádná země neobejde - v dnešní době bývá v krajině často zastavována nejrůznějšími skladovými, obchodními či průmyslovými areály.
Návrh byl koncem loňského roku navržen skupinou senátorů a posléze předložen Senátem. Na základě navrhované změny by došlo k obrovským výjimkám z placení poplatků za zábor kvalitní půdy pro její největší likvidátory. Proti novele se postavila řada nevládních organizací, například Zelený kruh.
„Senátní návrh, kterým by došlo ke snížení poplatků za zábor zemědělského půdního fondu ve prospěch průmyslových zón, by už dnes kritickou situaci ještě zhoršil. Vyzýváme proto členy vlády, aby předloženou novelu zamítli," uvádí předseda SZ Ondřej Liška.
Podle názoru Strany zelených je zábor kvalitní půdy obecně jedním z největších problémů životního prostředí v České republice, spolu například s emisemi z dopravy. Snížení poplatků by například vedlo i k menší snaze rekultivovat tzv. brownfields, tedy pozemky a budovy v urbanizovaném území, které jsou buď málo využité, nebo už nadobro ztratily možnost původního využití.
„Vláda ČR by měla místo tlaku na snížení poplatků prosazovat pravý opak a usilovat o maximální ochranu půdy a také krajiny před fragmentací. Nezastavěné plochy zpomalují odtok vody z krajiny, snižují rizika povodní a jsou součástí přirozeného vodního cyklu v krajině. Zároveň je potřeba i pro budoucí generace zachovat dostatek kvalitní zemědělské půdy jako strategické rezervy pro případ nutnosti extenzivnějšího hospodaření," uvádí předseda odborné sekce SZ pro energetiku Ondřej Mirovský.
„Ponechání zemědělské půdy je veřejným zájmem, který by měl být chráněn. Naopak zábor půdy pro zájem např. energetických či distribučních firem, by neměl podléhat paušální výjimce, a to zvláště, když se tyto firmy topí v ziscích miliard korun," uzavírá senátor Libor Michálek, zvolený mimo jiné s podporou SZ.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zeleni.cz
