Vládní návrh zákona, kterému dala Poslanecká sněmovna zelenou a o kterém dnes senátní výbor jednal, vnímám jako další historickou šanci, jak vstupu anonymních akcionářů do veřejných financí, který nemá ve světě obdoby, zabránit. V současné chvíli máme tři možnosti, jak se k vládní verzi v Senátu postavit:
- Můžeme zákon schválit tak, jak jej dostal z poslanecké sněmovny
- Můžeme jej také doplnit a upravit tak, aby byl skutečně účinný
- Také ho můžeme zcela zastavit
Jsem přesvědčen o tom, že zcela zastavit tento zákon není dobrá varianta. O současném znění zákona a jeho účinnosti mám ovšem mnoho vážných pochybností. Z tohoto důvodu jsem se před nedávnem rozhodl formulovat několik klíčových otázek a zapojit do debaty o tom, jaká úprava zákona bude nejefektivnější, odborníky a experty na tuto problematiku.
Na dnešním zasedání Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí měli možnost experti na půdě Senátu k návrhu zákona vystoupit a prezentovat své názory na současné znění zákona.
Na základě této diskuse máme odpovědi na pět otázek. Čtyři z nich jsem položil minulý týden a pátou doplnil na dnešním zasedání Výboru.
Otázky:
1. Umožňuje vládní návrh zákona i nadále existenci anonymních vlastníků akciových společností? Pokud ano, tak jakým způsobem? Vládní návrh zákona sice formálně ruší anonymní akcie, ale fakticky neruší anonymní vlastnictví akciových společností. Anonymní vlastníci se dál budou moci schovávat prostřednictvím papírových listinných akcií na jméno. Toto vlastnictví bude možné poměrně rychle a nekontrolovaně měnit.
2. Budou mít akciové společnosti se skrytými vlastníky i po schválení vládního návrhu zákona přístup k čerpání veřejných rozpočtů, veřejných zakázek a dotací typu fotovoltaika apod.? Akciové společnosti se skrytými vlastníky bohužel budou mít i po schválení návrhu zákona přístup k čerpání veřejných prostředků. Tento navrhovaný zákon to totiž nijak neřeší.
3. Má stát možnost jak zabránit akciovým společnostem s anonymními vlastníky přístup k čerpání veřejných rozpočtů, veřejných zakázek a dotací typu fotovoltaika apod.? Je zde velice rychlá možnost, a to, když Senát schválí doplnění stávajícího návrhu zákona tak, aby akciové společnosti s anonymními vlastníky neměly přístup k veřejným zakázkám a prostředkům.
4. Existují v ČR osvědčené nástroje, jež lze v této souvislosti rychle a účinně použít? Ano, prostřednictvím centrální evidence akcií, kde jsou akcie uchovány v dematerializované podobě, a je plně známa historie vlastnictví. Tak, jak je tomu obvyklé v jiných vyspělých zemích, např. v Rakousku.
5. Co je primárním cílem transparentnosti? Transparentnost pro transparentnost anebo propojení na veřejné zakázky, dotace a podpory? Primárním cílem je propojení transparentnosti ve vazbě na veřejné prostředky. Nikoliv transparentnost pro transparentnost, jak to předpokládá vládní návrh zákona.
Na základě těchto odpovědí a závěrů z dnešní diskuse jsem se rozhodl přerušit jednání výboru a doporučit Senátu doplnění vládního zákona tak, že
- Budu plně ctít zaměření a obsah vládního návrhu zákona
- Zároveň navrhnu doplnění o oblast veřejných zakázek a podpor obnovitelných zdrojů (a zejména pak solárních elektráren) tak, že akciová společnost, ucházející se o veřejnou zakázku v ČR, bude muset být v co nejtransparentnější vlastnické struktuře, to znamená, bude mít formu obchodní společnosti s dohledatelnými vlastníky.
Vítám, že se nám spolu s odborníky podařilo nalézt cestu, jak vládní zákon upravit tak, aby byl problém s anonymními akciemi řešen komplexně a efektivně. Věřím, že se nám tyto úpravy podaří v Senátu prosadit a pokročíme v boji proti korupci o notný kus dále.
Ivo Bárek, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu P ČR
Psali jsme:
_635309979947638752.jpg&id=21169)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
