Strana zelených si, jako každoročně, 10. března připomíná začátek násilně potlačeného Tibetského národního povstání v roce 1959, během něhož Čína připravila o život desítky tisíc většinou neozbrojených Tibeťanů, kteří se marně pokusili obnovit nezávislost Tibetu ztracenou o osm let dříve. Vzpomínka je o to aktuálnější, že tibetský lid není svobodný doposud a nedávné případy sebeupalování tibetských mnichů a mnišek na protest proti okupaci ukazují, že situace v Tibetu se nelepší. V ČR jsou každý rok na Den Tibetu vyvěšovány vlajky z oken mnoha radnic jako symbol solidarity.
„Zelení jsou pro nedělitelnost lidských práv. Den Tibetu vnímáme především jako symbol úsilí za dodržování lidských práv všude ve světě,“ říká člen odborné sekce pro lidská práva SZ Bronislav Tomek.
V minulém volebním období vlajka vlála pravidelně také z oken poslaneckého klubu Strany zelených. To se odchodem SZ ze Sněmovny stalo minulostí. Tibetská vlajka v pražské Sněmovní ulici přesto visí, a to z okna domu místopředsedy SZ Martina Bursíka, který ji vyvěšuje již tradičně.
Zelení stáli u zrodu parlamentní skupiny přátel Tibetu, kterou založila a vedla Kateřina Jacques. Skupina si vysloužila uznání i na mezinárodní úrovni. Za její nejvýznamnější aktivitu zelení považují schválení rezoluce v Poslanecké sněmovně a ve vládě, která v roce 2008 reagovala na blížící se Olympijské hry v Pekingu a krvavé střety ozbrojených složek Čínské lidové republiky s demonstranty požadujícími praktické naplnění statutu autonomie Tibetu. Významným okamžikem byla i historicky první návštěva dalajlámy v české Sněmovně.
„Považuji za chybu, že v Poslanecké sněmovně po odchodu zelených nikdo nenavázal na naši činnost a skupina přátel Tibetu přestala existovat. Vyřadili jsme se tak ze seznamu desítek podobných skupin v demokratických parlamentech po celém světě, včetně Evropského parlamentu. Vzhledem k naší historické zkušenosti s nesvobodou a s okupací bychom téma porušování lidských práv v Tibetu měli vnímat se vší naléhavostí, včetně našich zákonodárců a členů vlády. Postrádám omluvu premiéra Nečase za jeho urážlivá slova o „dalajlamismu“ a také vyjádření ministra zahraničních věcí k tomuto tématu,“ říká zakladatelka parlamentní skupiny přátel Tibetu a členka odborné sekce SZ pro lidská práva Kateřina Jacques.
Zelení nesouhlasí s výroky premiéra Petra Nečase o přehnané podpoře tibetského vůdce dalajlamy. „Hovořit o ochraně lidských práv a „dalajlamismu“ je jasný protimluv. Výraz „dalajlamismus“ by nepřekvapil u Václava Klause, který vždy preferoval ekonomické zájmy před ochranou lidských práv. Podpora exportu na úkor lidských práv je chybná hodnotově i prakticky. Český export musí pochopit, že důraz na lidská práva je i v jeho zájmu, neboť například podmiňuje existenci nezávislé justice a vymahatelnost práva, což s sebou nese i stabilnější investiční prostředí," dodal Tomáš Průša, člen předsednictva SZ.
„Zatímco my zde žijeme své životy, o několik tisíc kilometrů dál pomalu umírá kdysi hrdý a suverénní národ s vlastní kulturou a náboženstvím, a téměř celý svět mlčí, jen aby si mohl kupovat levné výrobky z Číny,“ uzavírá člen odborné sekce Strany zelených pro lidská práva Bronislav Tomek.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zeleni.cz
