Průměrný počet zaměstnaných osob klesl téměř o 25 tisíc a průměrné mzdy těch, kdo si práci zachovali, reálně poklesly o 3 procenta. Podíváme-li se na samotné inženýrské stavebnictví, vidíme jasný boj o přežití. Snaží se zachovat své kvalifikované zaměstnance, přestože propad produkce v běžných cenách za pouhé dva roky dosáhl dokonce 20 procent.
Jinými slovy, inženýrské stavitelství, které by mělo čerpat nejvíc z neopakovatelné příležitosti evropských fondů, se propadá v běžných cenách někam do roku 2006 a ve stálých cenách (s vyloučením růstu cen) dokonce do roku 2005. Ocitlo se v situaci, jako kdyby žádné evropské fondy vůbec nebyly. To už není pouhá krize, ale doklad systémového rozvratu.
Dokládá to i fakt, že jde o nejhorší vývoj z okolních zemí a s jasně klesajícím trendem hluboko pod průměrem EU 27.
Kvartální analýza českého stavebnictví za 1. čtvrtletí 2013, která je zpracovávána společností CEEC Research formou dotazů u ředitelů a manažerů nejvýznamnějších firem, naznačuje, že největší pokles teprve přijde. Nejdůležitějším faktorem poklesu je propad veřejných zakázek.
Analýza však ukazuje ještě na další znepokojivý trend. Klesá nejen vytíženost firem, ale i počet zakázek do budoucna – v inženýrském stavebnictví meziročně dokonce o neuvěřitelných 31,4 procenta. Je to částečně spojeno s nedokonalou novelou zákona o veřejných zakázkách, která veřejná výběrová řízení téměř paralyzovala. Zúčastněné stavební společnosti mají zakázky vesměs jen do konce roku.
Vedle toho se však zhoršuje i kvalita vysoutěžených projektů, což je důsledek klesající kvality projektové dokumentace. “Kvalita projektové dokumentace, podle které se výstavba realizuje, je dle aktuálních zkušeností až třetiny (34 %) ředitelů stavebních společností horší, než bývala před krizí,” uvádí zpráva CEEC Research. Je to důsledek drastických úspor, takže podle předsedy České komory architektů Josefa Panny jsou v rámci veřejných zakázek nyní nabízeny za projektové práce ceny, které se pohybují často kolem 10 – 30 procent ceny reálné. Za tyto ceny “prakticky nelze zpracovat projekt kvalitně,” konstatuje Josef Panna. Některé společnosti to řeší tím, že dodají pouhý polotovar, další najímají studenty. Vznikají tak nejjednodušší stavby s vysokými provozními náklady, například v důsledku vysoké energetické spotřeby.
Jak zpráva CEEC Research dále zjistila, v důsledku nedostatečné kvality projektové dokumentace je přibližně u čtvrtiny zakázek nutné v průběhu stavby tuto projektovou dokumentaci měnit (jedná se o výraznější úpravy, ne pouze menší změny). Výsledkem je typické vyhazování peněz pod hlavičkou úspor:
“V případě špatné projektové dokumentace je potřeba vynaložit další náklady, aby byla výsledná stavba i přesto postavena jako uživatelsky bezproblémová. Tyto vícenáklady se podle zkušeností firem pohybují v průměru okolo deseti procent (z hodnoty celé stavby) a v některých případech (v závislosti na typu smlouvy) jsou je nuceny absorbovat samotné stavební společnosti. Při srovnání s celkovými náklady na vytvoření projektové dokumentace (tj. přibližně 3 % z hodnoty stavby) je zřejmé, že se jedná o relativně vysoké dodatečné náklady,” uvádí zpráva CEEC Research.
Situace je vážná a české stavebnictví po obrovském poklesu od r. 2007 a v roce 2012 zaznamenalo další meziroční pokles o více než 9% v lednu t.r.
Léčba je možná, pokud vláda dokáže:
správně použit úvěr EIB, PPP projekty k urychlení výstavby liniových staveb (dálnic, silnic I. třídy) a železničních koridorů
rozvinout státní podporu všech forem bytové výstavby, zj. výstavby komunálních a sociálních bytů atd.
Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.