Jak to začalo 

 

 Když v roce 1960 získal Kypr nezávislost na Velké Británii, zuřila v Řecku už 15 let občanská válka, kterou ukončila až vojenská vláda. Ta se pokusila v roce 1974 o násilné připojení Kypru k řeckému státu. Zájmy turecky mluvících Kypřanů vpadla na ostrov chránit turecká armáda. Vznikla turecká Severokyperská republika, kde se dnes platí tureckou lirou a hospodářství prosperuje, zatímco Řecko i jižní Kypr postupně vstoupily do Evropské unie a zavedly euro. 

 

 Kypr se stal přístavem pro bankovní vklady pro jednotlivce i firmy z mnoha zemí. Objem bankovních vkladů několikanásobně převýšil hrubý domácí produkt země. Kyperské banky nemohly takový objem peněz použít na půjčky domácím podnikatelům, a tak masivně investovaly do zahraničních aktiv. Předně do řeckých dluhopisů. Jevilo se to jako skvělý byznys – Kypr i Řecko měly euro, kurzové riziko tedy neexistovalo a řecké vládní dluhopisy nesly bezpracných 4–6 procent ročně. 

 

 V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu, od kterého ho zachránila jen nouzová půjčka. V rámci následného plánu EU byli soukromí držitelé řeckých dluhopisů nuceni odepsat polovinu hodnoty dluhopisů v rámci programu „zapojení soukromého sektoru“. 

 

 Kyperské banky tak ztratily ze dne na den aktiva v hodnotě asi 15 miliard eur. Zatímco Evropské centrální bance mělo Řecko dál splácet 100 procent starých dluhů, kyperské banky byly rozhodnutím EU o odepsání soukromých pohledávek za řeckou vládou hozeny přes palubu. 

 

 Rada ministrů financí eurozóny vymyslela plán, podle kterého půjčí Kypru deset miliard eur s tím, že Kypr zruší bankovní závazky v objemu dalších 5,8 miliardy eur jednorázovým zdaněním vkladů, které dohromady představují asi 70 miliard eur. 

 

 Od 15. března byly na Kypru zavřené banky a výběr z bankomatů byl omezen na 100 eur denně. Na své peníze se vkladatelé mohou dívat přes internet, to je tak ale všechno. 

 

 Evropská unie pomoc Kypru zbabrala. Nejprve zničila kyperský bankovní sektor tím, že jej donutila odepsat polovinu řeckých dluhopisů, zatímco Evropská centrální banka dostává splácený plný díl. Pak vyhlášením plánu na konfiskaci desetiny vkladů ministři financí eurozóny de facto vyhlásili run na banky. Bylo jasné, že až se banky otevřou, pokusí se obyvatelé vybrat maximum peněz. 

 

 Vláda buď zakáže, nebo omezí převody do zahraničí a omezí výběry v hotovosti. Bude tak v rozporu se zásadami práva i principy EU, ale jinou možnost mít nebude. Pokud by vláda po dohodě s ECB umožnila vybrat z kont všechny vklady, vybrali by si vkladatelé vše, tedy asi až 70 miliard eur. Tolik hotovosti na ostrově v bankách není, takže likviditu by musela půjčit Evropská centrální banka. Ta by musela na ostrov nejspíš vypravit letadlo nebo loď s nákladem asi tří miliard bankovek a mincí. 

 

Nejhorší scénář 

 

 Alternativou je návrat ke kyperské libře. Vláda by natiskla nové peníze, poskytla je bankám do bankomatů a vyhlásila počáteční kurz 1:1. Hodnota vkladů by se přeměnila z eur na nové kyperské libry a v poměru 1:1 by se změnily soukromé i veřejné dluhy. Následně by vláda kyperskou libru devalvovala vůči euru až o polovinu hodnoty. To by mohlo na ostrov vrátit stabilitu a hospodářský růst. 

 

 Kypr může být modelovým příkladem pro další padlé státy eurozóny. Euro, jedna měna pro půl miliardy lidí žijících v 17 rů zných zemích se 17 různými daňovými systémy, je experiment, který se nezdařil. 

 

 Ještě existuje třetí možnost, nejhorší a bohužel nejpravděpodobnější. Kypr dostane nějakou půjčku (kterou nebude moci nikdy splatit). Výměnou bude donucen zvýšit daně z kapitálu a ze zisku firem, čímž definitivně vyžene z ostrova zahraniční investory.Výběry v hotovosti a převody peněz do zahraničí zůstanou omezeny. Budeme se tvářit, že Kypr zůstal v eurozóně a rozpad eura nepřipadá v úvahu. Pouze německé euro bude mít hodnotu jednoho eura, zatímco kyperské euro půjde vybírat a převádět jen z 50 procent. 

 

Petr Mach vyučuje ekonomii na VŠEM a VŠFS a je předsedou Strany svobodných občanů. Vyšlo v časopisu FORBES Česko.