„Bohužel se pan premiér hluboce mýlí ve svých představách, jak mají být evropské fondy děleny v novém období ve vztahu k samosprávám. Peníze mají cílit co nejníže především k těm postiženým lokalitám, protože to je princip kohezní politiky – tedy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Namísto toho zatím vítězí resortismus a snaha ministerstev takříkajíc urvat pro sebe, co se dá,“ odmítl včerejší vyjádření premiéra Nečase předseda starostovského hnutí Petr Gazdík.

 

Zástupci obecních samospráv se dnes shodli na těchto požadavcích:

 

-          vznik jasně definovaných priorit zaměřených na potřeby obcí a měst podporovaných z evropských fondů po roce 2013, promítnout urbánní a územní dimenzi do všech operačních programů,

-          zřídit jednotnou platební agenturu a jednotné metodické prostředí pro všechny operační programy,

-          násobně zvýšit alokaci prostředků, které budou určeny k rozdělování prostřednictvím místních akčních skupin (MAS),

-          reflektovat úlohu měst a metropolitních oblastí z důvodu nutnosti zajištění dlouhodobého růstu a zvýšení konkurenceschopnosti celé EU,

-          vyčlenit adekvátní částku z Programu rozvoje venkova (PRV) a dalších operačních programů určenou na potřeby venkovských obcí,

-          rozšířit podporu pro další druhy infrastruktury a implementovat opatření týkající se základních služeb (sociální věci, školství, pozemkové úpravy, enviromentální cíle).

 

Dle vyjádření místopředsedy SMO Jaromíra Jecha musí strategie regionálního rozvoje obsahovat potřeby obcí a měst, protože jedině tak budou mít obce možnost se o evropské finance vůbec ucházet. „Na druhou stranu by strategie regionálního rozvoje měla být i signálem pro náš stát, jaké potřeby podporovat z národních zdrojů.“

 

Podle předsedkyně SMS Jany Juřenčákové, iniciátorky tzv. Druhé zlínské výzvy, jsou starostové připraveni se svými návrhy vyrazit přímo za vládou do Prahy a demonstrovat před ministerstvy. „Starostové prosadili změnu financování samospráv v rámci dělení státního rozpočtu. Jsou připraveni stejným způsobem prosazovat i své návrhy v novém rozpočtovém období EU. Vláda by se měla poučit z chyb minulého období, ne v nich pokračovat,“ uvedla Juřenčáková.

 

Místopředseda SPOV Radan Večerka kritizoval rovněž administrativní složitost přípravy nového čerpání. „Stávající byrokratické struktury mají být ještě rozšířeny, nikoliv odstraněny, jak deklarovala vláda, tím tedy více naroste administrativa. Zároveň vláda upozaďuje prioritu odstraňování znevýhodnění (disparit) na úkor prosté konkurenceschopnosti.“

 

„Promítnutí požadavků samospráv považuji za zásadní a nemůže být řešeno prostým hlasováním vlády. Jde o téma, které nasměruje naši zemi až do roku 2020 a koaliční strany se mu musí věnovat se vší rozhodností,“ uzavírá Petr Gazdík, který očekává, že premiér svolá k tématu koaliční jednání co nejdříve.