Sovětský tank byl symbolem osvobození Prahy od fašismu a vítězství Pražského povstání a povstání českého lidu v květnu 1945. Toto vítězství nebylo samozřejmé! Ještě na konci dubna operovala na území české kotliny dobře vycvičená Schörnerova armáda skupiny Střed, čítající početné jednotky wehrmachtu - na 900 000 mužů, 2200 tanků, tisíc letadel, disponovala jednotkou SS i policejními silami. Odpor Němců neslábl. Ještě 5. května 1945, jak víme, bylo vypáleno moravské Javoříčko. Technická a početní převaha nad povstalci, ale i barbarský způsob boje ze strany Němců, dostával povstalce na řadě míst do velice těžké situace. Z toho všeho je zřejmé, že výsledek povstání byl definitivně rozhodnut teprve bleskovým příjezdem Rudé armády do Prahy.

 

Někdo to může samozřejmě označit za spekulace či dohady, ale jsem přesvědčen, že nebýt toho, mohly být ztráty na životech a nenapravitelné škody na historických památkách daleko větší. Svědčí o tom i to, že ani po bezpodmínečné kapitulaci neustaly boje, některé německé jednotky tam, kde se jim zdálo, že mají šanci, bojovaly dál – například v Liberci.

 

Tento památník byl symbolem vděčnosti a úcty všem padlým i živým, kteří nesli rozhodující tíhu boje proti fašismu a zasloužili se rozhodující měrou o jeho porážku v Evropě. A těmi byli bez jakýchkoli pochybností v první řadě vojáci Rudé armády a Sovětský svaz. Nejde přitom jen o těch 437 sovětských vojáků pohřbených na Čestném pohřebišti na Olšanských hřbitovech, kteří padli při osvobozování Prahy nebo zemřeli na následky zranění. Teprve necelý týden před vypuknutím Pražského povstání skončila Ostravská operace, v níž za osvobození Ostravy položily životy tisíce československých, ale hlavně desetinásobky sovětských vojáků! Nezapomeňme, že Prahu osvobodily tanky, které ještě čtyři dny před tím bojovaly v Berlíně. I všem těmto hrdinům byl věnován někdejší pomník sovětským tankistům.

 

Vedle slávy se však sovětský tank stal symbolem přepisování a překrucování dějin. Všichni známe obrovské úsilí, které bylo vynaloženo mnohými na likvidaci památníku samotného. Říká se, že paměť často s postupem času selhává, někdy i záměrně. To, čeho jsme ale svědky dnes, to je systematické a organizované překrucování a falšování historie, a to nejen za posledních 70 let, ale celých českých dějin a jejich smyslu. V této činnosti vyniká zejména Česká televize. Například před časem odvysílala oslavnou reportáž o válečném hrdinovi – tankistovi, který zničil více než 170 »nepřátelských« tanků, konečně nalezli jeho hrob... Jen drobný dovětek: byl to tankista německého wehrmachtu. Ještě stále není pozdě vzepřít se tomu přívalu lží a polopravd, které se na nás valí!

 

Místo na nynějším pražském náměstí Kinských, v jeho středu - kam lidé i navzdory tomu, že byl tank sňat již před 22 lety, stále nosí květiny - je též symbolem záchrany českého národa. Všem přece musí být jasné, co by se stalo, kdyby hitlerovské Německo ve válce nebylo poraženo! Vysídlení za Ural, likvidace české inteligence, postupná fyzická likvidace národa. Nad tím vším je třeba se zamýšlet, a to nejen ve dnech výročí Dne osvobození.