Nedávno se hejtmani plácali s prezidentem po zádech, jak dobře hospodaří a jak dobře umějí čerpat evropské peníze. Konkrétní čísla a fakta však poskytují zcela jiný obraz.
Zadlužení krajů roste nejrychleji ze všech segmentů veřejných rozpočtů. V roce 2012 se zvýšilo o deset procent přibližně na 25 miliard korun. Zároveň se snížil stav prostředků na krajských účtech asi o dvě miliardy. Celková částka by se mohla zdát vzhledem k příjmům krajů malá. Jenže většinu příjmů krajů tvoří dotace, které jsou přeposílány dále, např. na regionální školství. Krajští politici se nemohou vymlouvat na nedostatek daňových příjmů od státu. Ty v minulém roce vzrostly přibližně o 200 milionů korun. Navíc se stagnujícími příjmy se musí potýkat i další veřejné rozpočty.
A ty se nezadlužují tak rychle jako kraje.
Jaká je tedy bilance „úspěšných“ krajských programů? V současnosti je pozastavena certifikace u pěti operačních programů, které se týkají devíti krajů. Další dva kraje (Plzeňský a Jihočeský) musely v minulosti platit stamilionové pokuty z peněz daňových poplatníků. Evropská komise požaduje za pochybné machinace v Ústeckém a Karlovarském kraji pokutu ve výši 2,5 miliardy. A netřeba připomínat středočeského hejtmana Davida Ratha s miliony v krabici od vína.
Škoda, že on na setkání s prezidentem chyběl. Pohádka o „dobrém“ hospodaření krajů by hned dostala poněkud pikantní nádech.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
