Rozum ustoupí stranou a převáží emoce. A to není dobré ani v mezilidských vztazích, ani ve vývoji společnosti a řešení jejích problémů. A první signály z chování zejména nových ambiciózních populistických politických stran to už dokazují.
Ano, jsem členem ODS, jsem dokonce poslancem za tuto stranu, ale na druhou stranu nejsem principiálním odpůrce předčasných voleb. Ty by se však měly konat pouze ve výjimečných krizových situacích, kdy se vyčerpají všechny možnosti parlamentního řešení situace. To se v případě České republiky nestalo.
Předčasné volby tak budou důsledkem mocenských ambicí jediného muže a jeho věrných, tedy Miloše Zemana a jeho apologetů z neparlamentní politické strany SPOZ. Evropské demokracie se tomu logicky podivují, neboť řešení situace v České republice po demisi Nečasovy vlády zavání spíše totalitárními praktikami používanými na východ od našich hranic.
Ano, máme tu prezidenta poprvé zvoleného obyvateli v přímé volbě. Nicméně jen částí obyvatel. Většina mu hlas nedala a nebo k volbám nešla. Přesto se pan prezident pasuje do role mluvčího celého národa. A s tímto falešným mandátem pak svévolně pošlapává základní principy parlamentní demokracie založené na volné soutěži politických stran. Stává se jakýmsi „bojovníkem“ proti zavedeným politickým stranám a paradoxně trojským koněm pro nástup radikálních a populistických stran, jako jsou komunisté, Věci veřejné a SPOZ, tedy strany nekritických obhájců dogmat samotného prezidenta.
Prezident Zeman měl po demisi vlády možnost řešit vzniklou krizi parlamentní cestou. Většina poslanců mu deklarovala odhodlání podpořit vznik nové vlády založené na dohodě politických stran v čele s Miroslavou Němcovou. Tedy standardní demokratické řešení běžné v civilizovaném světě. Prezident Zeman se však rozhodl prosadit vládu svých kamarádů a přátel a zákulisním tlakem rozleptat koaliční dohodu parlamentních stran. První se mu nepodařilo. Získat dva zrádce z koalice, členy ODS, na svou stranu však ano. Oba poslanci již členy ODS nejsou, neboť byli za své selhání logicky vyloučeni ze strany.
Nicméně výsledkem budou zřejmě předčasné volby někdy na konci října letošního roku. Volby konané v situaci zpochybňování parlamentní demokracie ze strany hlavy státu, v situaci kdy se v důsledku toho dostali „na koně“ komunisté, kdy se velmi hlasitě hlásí o slovo populisté z Bártových Věcí veřejných, které chtěly zprivatizovat český stát pro své zisky, nebo strana přátel Miloše Zemana. Za pouhé dva měsíce do voleb nebude vůbec možné, aby politické strany představily lidem racionální program pro budoucnost České republiky. Převládnou populistická hesla typu „Ne zlodějům“ (SPOZ) nebo „Nejsme politici, makáme“. Jsem přesvědčený, stejně jako například David Ondráčka z Transparency International, že v předvolební kampani převládnou hysterie, vášně a iracionální argumenty. Bohužel pro tuto zemi i její obyvatele. Proto prosazuji, aby se parlamentní volby konaly v řádném termínu. Deset měsíců, které do nich zbývají, nejsou tak dlouhou dobou, aby to Českou republiku nějak negativně ovlivnilo. Naopak situace by se zklidnila, vášně opadly a lidé by měli dostatek času rozumě zvážit, která z nabídek politických stran pro řešení budoucnosti této země je pro ně nejlepší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
