Konzervativní strana považuje za alarmující, že i 45 let poté, co naše země byla na žádost části KSČ okupována Rudou armádou a armádami Varšavského paktu,
1. na naší politické scéně, jako pohrobek zločinné KSČ, působí KSČM, která se stále hlásí k bolševickým tradicím,
2. v některých politických stranách, včetně těch „pravicových“, je vysoká míra tolerance k bývalému členství v KSČ, a to nikoli pouze řadovému,
3. nemalá část společnosti bagatelizuje průběh i důsledky totality a je občas dokonce stižena závany „nostalgie“,
4. antikomunismus není považován za zcela přirozený a nezbytný, ale dokonce se objevují hlasy, které před ním varují, ba označují jej za primitivní,
5. demokracie a nezávislost na Rusku je znovu, byť zatím zdánlivě nikoli ze strany komunismu, vážně ohrožena.
To vše je důsledkem způsobu ukončení totalitní diktatury, který zločiny komunismu díky své „sametovosti“ znemožnil včas, důsledně a jasně popsat a potrestat.
Zatímco 21. srpna 1968 byla role našich vlastizrádců poněkud zastíněna tanky agresora, v srpnu 1969 již českoslovenští bolševici hráli hlavní roli: našimi zbraněmi potlačili spontánní demonstrace vlastního národa. Po ulicích našich měst opět tekla krev a na dlažbě leželi mrtví. I toto smutné výročí si v těchto dnech připomínáme stejně jako vlastní okupaci, protože srpnové události roku 1969 jsou podstatným mezníkem v historii lámání páteře občanů naší země.
Neboť v mezních okamžicích 20. století vždy vítězila ta horší část společnosti, následovaly věznění, perzekuce a emigrace těch, kdo se nesklonili. Buzením nadějí a vzápětí jejich důsledným mařením byli a jsou opakovaně vyháněni a znechucováni ti, kteří by mohli vzít odpovědnost za společenství do vlastních rukou. Komunistický režim na tomto základě vytvořil jeden ze systematických procesů, které mu účinně sloužily k detekci a eliminaci byť jen potenciálních „třídních nepřátel“. Lidé s bohatou praxí v této činnosti měli řadu příležitostí k její aplikaci i po roce 1989.
Je nezbytné vracet naše společenství z postkomunistického tápání na správnou cestu, kde jsou čest a hrdinství právem odměňovány a podlost a zrada zatracovány a trestány. Slovy Ctirada a Josefa Mašínů: „Práce ještě není skončena.“. Postkomunismus se totiž v naší zemi stále těší skvělému zdraví. My konzervativci proto budeme nadále usilovat o nápravu poměrů v naší společnosti.
Za Konzervativní stranu
Josef Bílek
předseda
Psali jsme:
autor: KONS
